Dědictví staré Venezuely: Rum Pampero™ v sobě nese vášeň a chuť do života

Není rum jako rum, to potvrdí všichni vyznavači kvalitního pití. A stejně dobře vědí, že není třeba se ztřískat jako mužik. Naopak. Kvalitní rum je o požitku - lehce si přivonět a vzápětí na jazyku poválet jen malý doušek tekutého zlata s jantarovým nádechem, pak už stačí jen zavřít oči a vnímat jeho příběh, který v sobě nese každá kapka.

Tenkrát ve Venezuele

Příběh rumu Pampero™ začali v roce 1938 psát Alejandro Hernández a Luis Toro, kteří se k jeho výrobě postavili docela jinak, než bývalo zvykem. Jejich vášeň a nadšení pro věc přinesly zásadní zlom v historii venezuelských rumů.

Vůbec první várka vznikla v koloniálním domě v Caracasu. Hernández a Toro si byli velmi dobře vědomi bohatství zdejšího regionu. Místní hory, džungle i pobřeží a ingredience, která tato místa nabízejí, se v chuti rumu Pampera™ odrážejí dodnes a vytvářejí takřka magickou směs s mimořádně intenzivní chutí i vůní.

Vše dobré potřebuje čas. To Hernández s Torem velmi dobře věděli. Nebyli obyčejnými nováčky v oboru, stali se skutečnými inovátory. Definovali nové způsoby výroby alkoholu a zrání lihovin a nastavili tak laťku pro výrobu rumu proklatě vysoko - minimální doba zrání byla vůbec poprvé v historii venezuelských rumů stanovená na dva roky.

Zraje jako rum!

Pampero™ zraje v sudech, využívá přitom jeho teplo a vlhkost v okolí, což vede k nezaměnitelné a dnes už světově proslulé chuti s jedinečnou hloubkou a hladkou komplexností současně, o kterou se mnozí jen snaží. Jediný doušek vás dokáže přenést na rozlehlé pláně a vlije vám do žil hrdost venezuelského národa a vášeň ducha jeho zakladatelů. Ne nadarmo se mu jako prvnímu začalo říkat Añejo (španělsky starý).

A každý starý člověk, který už má dost zkušeností, ví, že nejlepší zážitky v životě jsou ty pravdivé a autentické. A právě tohle poselství rum Pampero™ nese. Stejně jako připomíná starou dobrou chuť do života a touhu zažít nepoznané. Vše zmíněné pak představuje symbol Pampero: The Llanero.

Maestro Ronero pro Pampero™

Jedním z těch, kdo v současnost střeží tajemství jednoho z nejlepších rumů světa, je Luis Gerardo Figueroa Tovar (* 1957, Barquisimeto, Venezuela), který jeho výrobě věnoval srdce a zasvětil život. Jakmile to jeho věk dovolil, začal se zaučtovat na „katadora“, senzorického vyhodnocovatelná alkoholů. To byl první krůček k tomu stát se skutečným mistrem svého oboru a především stát se Maestro Ronero pro Pampero™.

Příběhem světoznámého rumu byl Luis uchvácen od chvíle, kdy se jeho otec stal obchodním zástupcem pro Industrias Pampero a on od něho slýchával příběhy o vášnivých lidech, s nimiž pracoval. A především o jantarově zbarveném rumu, na který byli všichni tolik hrdí.

Luis Figueroa pro rum žije už 30 let. Procestoval většinu světa, ochutnával rum ve více než 40 zemích a účastnil se průmyslových akcí, na nichž sbíral zkušenosti a sdílel své odborné znalosti s dalšími prostřednictvím publikací a prezentací. K jeho práci patřilo hodnocení alkoholů po celé Zemi. Je respektovaný člen nejvýznamnějších rumových asociací.

Právě Luis je tvůrcem variant Pampero™ Blanco a Pampero™ Selección 1938. Dohlíží ovšem na výrobu a kvalitu celé řady rumů Pampero.

Odvěký společník člověka, rum

Rum jako takový není pro člověka žádnou novinkou. Naši předci ho pili zhruba od osmého století. Jeho počátky ovšem nebyly příliš veselé, jeho popíjení rozhodně nepřinášelo takovou potěchu jako dnes, spíše naopak. Zřejmě i proto se mu přezdívalo všelijak, například smrtící ďábel.

Jeho pozdější vývoj je navíc spjatý s otroky, kteří se při sklízení cukrové třtiny „něco“ nadřeli. Většina z nás má ovšem rum spojený s námořníky. Denní půllitrové příděly, nazývané také „tot“, s vysokým obsahem alkoholu z nich měly udělat výkonnější lidskou sílu s minimální nemocností. Není bez zajímavosti, že tento příděl byl později ředěn vodou a docela zrušen byl teprve před 53 lety.

Za domov rumu se považuje Barbados, dnes už ho ale vyrábí společnosti napříč planetou.