Svařené víno je dnes fenoménem. Dříve se tak zachraňovalo špatné víno

Víno údajně jako první ohřívali staří Římané už ve 2. století. Chránili se tak před chladnou zimou. Když Římané v následujícím století dobyli velkou část Evropy, láska ke svařenému vínu se rozšířila jak po celé jejich říši, tak i po regionech s nimiž obchodovali.

Podpora imunity už ve středověku

Ve středověku obliba horkého vína stále rostla, Evropané si ho však postupně vylepšovali různým kořením. Za prvé věřili, že tak podpoří své zdraví a imunitu. Za druhé tím vylepšovali nekvalitní vína, která by se bez vylepšení nedala pít. Ze stejného důvodu používali i různé bylinky a květiny jako přírodní sladidla.

Postupem času mánie po svařeném víně ve většině Evropy vyprchala, s výjimkou Švédska, kde jeho obliba bez přestávky rostla dál. Švédská monarchie si dokonce oblíbila i variantu svařeného vína s mlékem.

Zapomenuté svařené víno

Na konci 19. století se začal svařák spojovat s Vánocemi. Každý obchodník s vínem měl svůj vlastní jedinečný recept a díky tomu se dávno zapomenuté svařené víno vrátilo do nového, lepšího svátečního světla.

Během několika posledních desetiletí se svařené víno stalo celosvětovým fenoménem. Dnes můžeme ochutnat varianty od červených a bílých vín přes směsi sangrií a vermutů až po portské.

Ze způsobu, jak vylepšit nekvalitní víno, aby se vůbec dalo pít, se stala každoročně vyhledávaná lahůdka. Svařák dodnes patří k důležitým vánočním tradicím.

Zfroj: www.vivino.com; zdroj foto: iStock