Únorový Restaurant Day

Koná se čtyřikrát do roka: vždy v květnu, srpnu, listopadu a samozřejmě v únoru, ale datum není fixně dané. Každý si může v den konání akce otevřít vlastní jednodenní restauraci, stánek s jídlem, bar, vlastně téměř cokoliv, co se týká jídla. Stejně tak si váš podnik můžete zařídit na mnoha místech: u sebe doma, v parku, ale také v restauracích nebo kavárnách, které předem nabídnou část svého prostoru prodejcům.

První Restaurant Day roku 2016 proběhl 21. února a já jsem se rozhodla navštívit tři vytipovaná místa: osobně se zimního termínu příliš často neúčastním, protože prodejci nemají tolik prostoru a na jaře i v létě si člověk takové akce stejně užije daleko víc. I tak jsem se ale vydala do ulice Balbínova, kde se nacházelo jedno ze "stanovišť": ateliér Malování a kreslení poskytl svůj prostor několika prodejcům. Nejvíc jsem se těšila na dobroty z Japonské domácí cukrárny, které jsem vůbec poprvé ochutnala na letním "Restaurantu" v roce 2014, nicméně fronta byla tak obrovská, že jsem svou návštěvu bohužel musela vzdát. Majitelce ale její úspěchy moc přeji, doteď si pamatuji, jak mi její japonské sladkosti chutnaly! :) Nepodařilo se mi je ani vyfotit, takový byl zájem!

Hlad byl ovšem silnější než já, takže jsem se rozhodla navštívit pražské Nusle, kde se nacházeli dva další prodejci: Vietnamské sousedky a Dortíkovo. Před nějakou dobou jsem objevila skvělé chutě vietnamské kuchyně, proto byla ochutnávka méně známých vietnamských pokrmů nutná! Po příchodu na mě dýchla naprosto skvělá atmosféra: návštěvníci se sešli na ukryté zahradě jednoho z domů a vychutnávali si například bůček na karamelu s vejci, zelňačku po vietnamsku nebo tradiční vietnamské rýžové koláče. Když jsem viděla, jak celý prostor vypadá a jak nadšeně se lidé tváří, okamžitě jsem sáhla po misce a do rukou si připravila jídelní hůlky.

Byla jsem jednoduše nadšená: jídlo bylo výborné a jeho cenu jsme si navíc určili sami: podle toho, jak nám chutnalo, tolik jsme mohli přispět na suroviny. Dvakrát jsem si přidala restované hovězí se zeleninou, ale i bůček s vejci stál opravdu za to! Navíc jsem mohla ochutnat bánh chưng, onen tradiční rýžový koláč, skvělý! Doufám, že se tyto slečny zúčastní i příště!

Sladkou tečku jsem si nakonec dala v Dortíkově, kam jsem se vydala pro donuty. Začalo pršet a byla relativně zima, proto jsem už neměla náladu na další hledání prodejců, ale višňový donut byl velmi příjemným zakončením tohoto dne.

Už teď se těším na květnový termín! A co vy? :)

Autor: Tereza Pánková