Pouze 15 % lidí v Česku sleduje informace na etiketách, ty přitom chrání před zdravotními riziky a civilizačními nemocemi

Pouze 15 % českých spotřebitelů se důsledně zajímá o složení kupovaných potravin, stejné procento pak na etiketách sleduje také nutriční hodnoty. Vyplývá to z letošního průzkumu, který pro Ministerstvo zemědělství zpracovala agentura PerfectCrowd. Informace na etiketách přitom mohou pomoci zabránit konzumaci prošlých výrobků s rizikem následné nevolnosti, alergickým reakcím a dalším zdravotním potížím.

Požadavky na podrobné značení potravin mají svůj nezastupitelný význam také v dlouhodobém horizontu. „Spotřebitelům umožňují činit při nákupu potravin informovaná rozhodnutí dle vlastních preferencí, zdravotního stavu i osobních cílů, a mohou se tak aktivně podílet na dalším upevňování zdraví a prevenci před civilizačními onemocněními,“ zdůrazňuje širší význam údajů na potravinových etiketách Ing. Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství, a dodává: „Náš letošní průzkum ukázal, že údaje o složení potravinářských výrobků přesto zcela přehlíží 12 % Čechů a Češek a o nutriční ukazatele, jako jsou energetická hodnota, obsah cukrů nebo tuků, se vůbec nezajímá 18 % obyvatel Česka.”

Motivovat spotřebitele k zájmu o složení potravinářských výrobků je jedním z témat letošní evropské kampaně #Safe2Eat, která se zaměřuje na zvyšování informovanosti nejširší veřejnosti v otázkách bezpečnosti potravin. V Česku kampaň spolupořádají Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Ministerstvo zemědělství ČR.

Malý průvodce potravinovou etiketou

Z etiket spotřebitelé mohou vyčíst řadu užitečných údajů. „K povinným informacím patří zejména název potraviny, seznam jednotlivých složek seřazených podle hmotnostního zastoupení při výrobě, nebo hmotnost výrobku,” vyjmenovává některé z povinně uváděných údajů Ing. Jindřich Fialka.

Velmi podstatnou informaci představuje datum spotřeby či minimální trvanlivosti. Produkty z masa, sýry a další mléčné výrobky, které jsou určeny k rychlé spotřebě, nesou označení „spotřebujte do“. Ačkoli jejich konzumace po uplynutí data uvedeného na obale představuje zdravotní riziko, část konzumentů na toto pravidlo nedbá. Plných 6 % dotazovaných v letošním průzkumu uvedlo, že se v posledních 12 měsících necítilo dobře po konzumaci potravin s prošlou lhůtou.
Potraviny, které nepodléhají rychlému rozkladu, jsou označeny datem minimální trvanlivosti. Na rozdíl od prvního typu produktů je lze bezpečně konzumovat i po vyznačené lhůtě, mohou však vykazovat změněné vizuální nebo chuťové vlastnosti.

Významnou součástí obalu jsou informace o výživových hodnotách – etikety uvádějí energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli, vždy na 100 gramů nebo mililitrů výrobku. „Tyto údaje usnadňují orientaci při sestavování racionálního jídelníčku se správným poměrem i množstvím základních živin nebo úpravu stravy v souladu se zdravotním stavem,” komentuje přínos nutričních údajů Ing. Fialka.

Při přípravě karbanátků dbejte na výběr mletého masa se správným datem trvanlivosti

Kompletní recept najdete ZDE: Šťavnaté karbanátky jako od babičky s bramborovo-mrkvovým pyré

Etiketa jako důležitý průvodce nemocných

Etikety poskytují bezpečné vodítko rovněž osobám s potravinovými alergiemi nebo speciálními dietami. Povinně zvýrazněné alergeny, jasně uvedené přídatné látky a přehledné označení výrobků bez lepku, laktózy či s nízkým obsahem tuku, bílkovin či náhradou cukru umožňují bezpečný výběr i lidem se závažnými zdravotními potížemi, jako jsou celiakie, cukrovka, fenylketonurie nebo chronické onemocnění ledvin. Podle Národního zdravotnického informačního portálu jen potravinovými alergiemi v Česku trpí až 3 % dospělých a 5 až 8 % dětí*. Celkem 6 % dotazovaných v průzkumu pak uvedlo, že v posledních 12 měsících u sebe zaznamenali alergickou reakci.

U alergenů také platí, že obal musí obsahovat informace také o eventualitě stopového množství dané suroviny v potravině. V případě silných alergických reakcí, například po konzumaci burských oříšků, může i nepatrné množství alergenu přivodit život ohrožující reakci.

Bez nadsázky lze říci, že pečlivé čtení etiket může pomoci předejít vážným zdravotním komplikacím. Podobné případy jsou samozřejmě výjimečné. Vyšší informovanost o složení potravin však má potenciál vylepšit naše stravovací návyky a pozitivně tak ovlivnit zdraví každého z nás,” uzavírá Ing. Jindřich Fialka.

Povinné značení na etiketách je přitom značným privilegiem, které není v jiných zemích světa tak obvyklé, např. v USA jsou tyto standardy značně omezené a složení výrobků je na etiketách mnohem méně podrobné. Pravidla v Evropské unii a v Česku dávají spotřebitelům možnost vybírat potraviny informovaně a vyhnout se např. produktům s umělými barvivy a s ne úplně vyhovujícím složením. 

Zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz, www.viscojis.cz

Klára Michalová

Autor článku

Klára Michalová

Všechny články autora

šéfredaktorka FTV Prima , Prima FRESH


Přečtěte si také

Recepty

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů