Mít štíhlou postavu touží kdekdo, ne každý si k tomu však zvolí nejvhodnější cestu. Z občasného držení (drastických) diet se snadno může stát závislost vedoucí k některé z poruch příjmu potravy. Patří k nim i bulimie, pro kterou je typické přejídání a následné snahy jídlo co nejdříve vyvrátit – nejčastěji zvracením nebo vyvoláním průjmu.
Bulimie: dobře ukrývaná porucha příjmu potravy
Za poruchami příjmu potravy stojí nízké sebevědomí
Jak někoho může napadnout tak jednoznačně nezdravé řešení? Bulimie je stejně jako ostatní poruchy příjmu potravy psychickou nemocí. Často postihuje osoby s nízkým sebevědomím a sebeúctou, které se pak snaží vypadat dobře za každou cenu. Spouštěčem nemoci bývají složitější životní období, jako třeba rozchod s partnerem nebo změna zaměstnání. K rizikovým patří také puberta, s ní související změny postavy a neuvážené kritické poznámky okolí. Při konverzaci na toto téma proto postupujte velice opatrně.
Paradoxně i pochvalné vyjádření k výsledkům diety může napáchat neplechu. Původně neškodná dieta se tak může zvrhnout k nepřiměřeným a nezdravým snahám o další zhubnutí. Neznamená to, že už nikdy nemůžete nikoho pochválit, že zhubl. Pokud jde však o osobu, která se zabývá jen a pouze svým vzhledem, raději se k redukci váhy příliš nevyjadřujte. Právě přehnaný zájem o vlastní vzhled a hmotnost značí, že něco není v pořádku.
Rozpoznat bulimii není snadné
Zatímco u osob trpících anorexií si každý dříve či později všimne výmluvně hubené postavy, bulimie není vidět tak jednoznačně. Bulimici obvykle vypadají „normálně“ a u stolu toho naopak spořádají dost. Zpozorněte, pokud se váš spolustrávník vydává často hned po jídle na toaletu. Principem nemoci je totiž snaha snězené jídlo co nejdříve vyvrátit. Nejčastěji se bulimici snaží vyvolat zvracení, průjem, naloží si nepřiměřenou pohybovou zátěž nebo po fázi přejídání nastolí období hladovění.
Jak z toho ven
Cesta z bulimického kolotoče není snadná a vyžaduje zejména ochotu nemocného uzdravit se. Součástí léčby je napravení fyzických škod, hlavně poškozené trávicí soustavy. Z počátku se proto neobejde bez hospitalizace a podávání infuzních přípravků, poté již stačí docházet na pravidelné kontroly a striktně dodržovat stravovací plán. Důležitá je také psychoterapie a užívání léků zlepšujících psychický stav.