I čokoláda má svůj Mezinárodní den a není se čemu divit – v oblíbenosti cukrovinek totiž rozhodně vede. 13. září si tak bez výčitek můžete vychutnat lahodnou tabulku své oblíbené klasiky nebo si rozšířit gurmánské obzory a sáhnout po trendové rubínové nebo gianduja čokoládě. Zatímco dnes se označuje za „sladký hřích“, v minulosti čokoládu vnímali jako jedlý zázrak. Aztékové označovali bobule kakaovníku za „pokrm bohů“ a evropská šlechta 17. století považovala kakao dokonce za přírodní afrodiziakum. Víte ale, kde se čokoláda vzala, jak se vyrábí a čím se od sebe liší různé druhy?
13. září se slaví Mezinárodní den čokolády. Víte, že je nejpopulárnější sladkostí světa?
Čokoládu milují prakticky všichni. A tak není divu, že i tato populární cukrovinka má v kalendáři svůj den. Konkrétně 13. září máte tedy výmluvu pro konzumaci nejrůznějších druhů čokolády, od mléčné až po hořkou. Čokoláda se dá díky své jemné a nasládlé chuti kombinovat prakticky se vším, ať už se jedná o kávu nebo třeba o víno. O její oblíbenosti svědčí i fakt, že lidé po celém světě ročně spotřebují více než tři miliony tun kakaových bobů, ze kterých se čokoláda historicky vyrábí.
Od Olméků až do Evropy
Tajemství výroby tohoto dezertu začalo u záhadných Olméků – civilizace, která osidlovala území střední Ameriky. V novodobém světě se však pěstování a zpracovávání kakaových bobů přesunulo do Afriky a dnes ji pokrývá 1,5 milionu kakaových farem.
Čokoláda je jeden z mála produktů, který spojuje lidstvo napříč civilizacemi. Kromě Olméků si na produktech z čokoládových bobů pochutnávali i Mayové. Kakao bylo nedílnou součástí náboženských obřadů a čokoláda byla vnímána jako posvátný nápoj. Nápoji z kakaové pasty, horké vody a koření říkali xocolatl. To zní povědomě, že?
Po zániku mayské civilizace se záliba v čokoládě neztratila. Propadli jí totiž i Aztékové, kteří na rozdíl od Mayů pili čokoládu studenou. Nápoj považovali za božský, dokonce používali kakaové boby jako měnu a vybírali v nich daně. Do Evropy se kakao dostalo díky španělskému dobyvateli Hernánu Cortésovi, a od té doby si čokoláda našla své místo i v našich srdcích a žaludcích.
Sladká alchymie
Pro pěstování kakaových bobů je potřeba velmi specifické prostředí. Málokoho tedy překvapí, že právě Afrika je zdrojem až 70 % kakaa. Konkrétně Pobřeží slonoviny je největším producentem kakaa a produkuje zhruba 40 % světové nabídky. Jelikož se kakaovník pěstuje převážně ručně na malých rodinných farmách, kakaové boby mnoho lidí vnímá jako rodinné dědictví.
Chcete si dát pořádný čokoládový koláč? Pak si pusťte náš videorecept:
Kompletní recept najdete ZDE: Čokoládový koláč
A jak probíhá transformace čokoládových bobů do tabulky čokolády? Prvním krokem je vždy ruční přebrání veškerých kakaových bobů. Ty se následně praží a tím se i zbaví slupky. Očištěná zrnka se dají do kamenného mlýna a zhruba po jednom dni mletí vznikne nádherně lesklé 100% kakao. Po přidání cukru vznikne čokoláda s menším obsahem kakaové hmoty. Když se do směsi dodá ještě sušené mléko, vytvoří se čokoláda mléčná.
Není čokoláda jako čokoláda
Čokoláda není jen jedna. Rozlišuje se dle složení, které ovlivňuje její chuťové vlastnosti a strukturu. Existují tři základní druhy – hořká, mléčná a bílá. Hořká čokoláda obvykle obsahuje 50–90 % kakaové sušiny a žádné mléčné složky, což jí dodává intenzivní kakaovou chuť s vyšší hořkostí. Mléčná čokoláda obsahuje obvykle 20–50 % čistého kakaa, více cukru a má sladší a krémovější chuť díky přidání sušeného mléka. Zvláštním druhem je čokoláda bílá, která se sice skládá z kakaového másla, ale postrádá kakaovou hmotu jako takovou, což se projevuje velmi jemnou chutí bez charakteristické kakaové hořkosti.
Rubínová čokoláda Zdroj: iStock
Aby to ale nebylo tak jednoduché, do každé z těchto kategorií spadají i další specifické druhy čokolád. Třeba před sedmi lety se na trhu objevila novinka – takzvaná rubínová čokoláda má složením nejblíže k čokoládě bílé. A čím si vlastně rubínová čokoláda vysloužila svůj název? Tento specifický druh čokolády je totiž známý svou růžovou barvou, o které výrobce tvrdí, že je výsledkem jedinečného procesu výroby. Kakaové boby procházejí specifickým fermentačním procesem, který je kratší než při klasické výrobě kakaové hmoty, což umožňuje zachování jejich přirozené růžové barvy a výrazné ovocné chuti.
Specifickým druhem je i čokoláda gianduja, ta je totiž vyrobena z lískových oříšků a kakaa. Její historie sahá do počátku 19. století. Vznikla v italském regionu Piemont, když tamní mistři čokolády hledali způsob, jak nahradit nedostatek kakaa během napoleonovských válek. A tak do svých výrobků začali přidávat mleté lískové oříšky, které byly v této oblasti hojně dostupné. Díky nim má gianduja charakteristickou chuť a světle hnědou až naoranžovělou barvu.
Kombinace, která potěší
Pražené hnědé bobule jsou bezesporu velmi oblíbené. Káva i čokoláda mají mnoho společného, možná i proto se jedná o skvělou kombinaci. V současnosti jen v málokteré kavárně nenajdete čokoládovou příchuť kávy.
Mezi trendy kávového světa také patří nalévání kávy na tabulku čokolády, nejčastěji mléčné, kdy se čokoláda pod horkou kávou rozpustí a díky tomu si pak můžeme vychutnat aromatický nápoj s nasládlou příchutí. Moderní výrobci čokolády často experimentují s neobvyklými příchutěmi a ingrediencemi, jako jsou mořská sůl, chilli, různé druhy koření, bylinky, sušené ovoce a květiny. Vyzkoušejte třeba žhavou novinku této sezóny – HELL ICE COFFEE Pink Latte s příchutí sametové bílé čokolády a jahod.
Zdroj: TZ; zdroj foto: TZ
redaktorka FTV Prima