Po skončení sedmileté války v 18. století se lidé opět potřebovali nadechnout optimističtější budoucnosti. Po tolika letech bojů se přece musí blýskat na lepší časy. O dalších sedm let později však přišel do českých zemí krutý hladomor.
Hladomor v českých zemích zabil 15 procent populace. Další odvrátila nová plodina
Suchá úroda Zdroj: iStock
Vláda Marie Terezie se po sedmileté válce potýkala s tíživou hospodářskou situací. Chyběly finance a navíc zemřely statisíce lidí, které by poválečný rozkvět budovaly. Vláda se rozhodla k navýšení odvodů z úrody a jako by toho nebylo málo, od roku 1762 přišlo období vydatných a častých dešťů a aprílového počasí. Tolik potřebná úroda se pěstovala jen stěží. Prokletí hospodářů trvalo skoro deset let. Za celou tu dobu byl jen jediný rok úrodný.
Obilí bylo v minulosti klíčové
Rok 1770 byl pro český lid velice krutý. Napadaný sníh na polích roztál na některých místech až v dubnu. Prudkým táním došlo k záplavám, které v létě vystřídalo úporné sucho. Bylo to jako prokletí, které znamenalo, že jídla dostatek rozhodně nebude.
Všechny tyto události, válka, špatné počasí a navýšení odvodů, zapříčinily nedostatek jídla a vysokou cenu obilí, které tvořilo hlavní položku v jídelníčku tehdejších lidí.
V roce 1770 propukl v českých zemích hladomor. Odhadem zemřelo za dva roky kolem 500 000 lidí. Vládní úřady zakázaly vývoz obilí do dalších zemí, jídlem se muselo šetřit. Lidé jedli vše, co našli. Zabíjeli domácí zvířata, pojídali mršiny i obilí určené k výsevu.
Přibyly nemoci a kriminalita
Císařství se celou situaci snažilo jakkoliv zachránit. Počínalo si někdy až chaoticky a nepromyšleně. Do Čech a Moravy se začalo dovážet obilí z Dolních Rakous či Uherska, ale také z Egypta. Hladomor se však zastavit nepodařilo.
První rok zemřely na následky nedostatku jídla desetitisíce lidí, o rok později šlo již o statisíce. Hlad s sebou nesl spoustu dalších problémů, chudý lid trápily všelijaké nemoci a špatné hygienické podmínky ve městech. Byl rozšířen mor, tyfus a úplavice. Vládl všudypřítomný chaos a kriminalita.
Nepokoje a bitva u Chlumce nad Cidlinou
Těžká doba se neobešla bez nepokojů a bouřících rolníků. Nejkrušnější hladomor trval mezi lety 1770 až 1772, ale ještě další tři roky se lid bouřil a vznikaly revolty a povstání proti šlechtě. Protesty byly krutě potlačovány, jejich strůjci a účastníci byli často mučeni a fyzicky trestáni.
Jedno z největších povstání se uskutečnilo již po letech nejkrušnějšího hladu, v roce 1775, kdy se střetli místní sedláci s císařskými oddíly u Chlumce nad Cidlinou. Z této bitvy vzešlo přirovnání „dopadnout jako sedláci u Chlumce“. I přes porážku sedláků se však povedlo prosadit zrušení nevolnictví.
Na řadu přišly brambory
Hladomor byl důrazným varováním před další podobnou katastrofou a zapříčinil přehodnocení monokulturního zemědělství. Ve velkém se v Evropě začaly pěstovat brambory, které lépe odolávají výkyvům počasí. Díky bramborám se podařilo odvrátit hrozící hladomor v roce 1804.
Zdroj: Denik, Wikipedia
