Není droždí. Pro milovníky kynutého těsta velmi nepříjemná zpráva. Víte, že byly doby, kdy se kvásek dělal doma a rozdával sousedům? Pojďme si je připomenout i s postupem na jeho výrobu!
Nesehnali jste droždí? Domácí kvásek není věda. Potřebuje jen láskyplnou péči a trochu času!
Domácí kvásek není věda Zdroj: iStock
Doba je plná otazníků a došlo i na takovou samozřejmost, jakou je droždí. Zmizelo z obchodů a není. Musíte se v době pandemie vzdát kynutého těsta a potupně se spokojit jen s “prdopečem”? Nemusíte!
Kvásek bude!
Kynuté dobroty včetně chleba budou, jen to chce trochu zapátrat v umění našich babiček a udělat si čas. To teď asi ale nebude problém…
Vyrobit si domácí kvásek můžete v běžných podmínkách, a když se vám ho urodí více, podarujte solidárně sousedy. To se vždy dělávalo a utužilo to cítění komunity, jejích členů mezi sebou.
Protože když zavoní čerstvě upečený chleba nebo pekáč nadýchaných buchet, hned se žádné trápení nezdá tak hrozné…
Domácí kvásek není věda 2 Zdroj: iStock
Co je to kvas?
Kvas, lidově něžněji a podomácku kvásek. To je v podstatě kultura mikroorganismů, které žijí v symbiotické kolonii. Ta se vesele živí základními nutričními složkami mouky, což je hlavně škrob neboli složitý cukr.
Mikroorganismy kvasinek si pochutnávají na mouce, vznikají a zanikají a při tomto čilém životě vyrábějí oxid uhličitý, který je nezbytný pro kyprost těsta. Šiky laktobacilů mají zase na starost výrobu kyseliny mléčné, která dodává ten jedinečný kynutý šmak, ale také přispívá k čerstvosti a trvanlivosti pečiva.
Je to zkrátka radostná spolupráce masy mikroorganismů, které jsou přátelské nejen k sobě navzájem, ale i k našemu zažívání.
Jako každý domácí mazlíček, je také kvásek trochu nenasyta a potřebuje od vás pravidelné krmení. Není to ale nic složitého, stačí do kvasu přisypávat mouku a přilévat vodu v poměru asi 1 : 1 k přisypané mouce. Pokud se budete o svůj domácí kvásek starat, může pomoci upéct mnoho chlebů a koláčů, mazanců a buchet. Vydrží totiž klidně několik měsíců i roků!
Jak na to?
Založit kvas bez droždí je otázka trpělivosti a jednoduchého tradičního postupu. Na počátku byla sklenice, žitná mouka a voda. To je zatím vše, co potřebujete. Pokud neseženete žitnou chlebovou mouku, zkuste použít jakoukoliv žitnou mouku.
Postup:
1) Najděte vyvařenou sklenici s širokým hrdlem, kvas budete míchat a odebírat. A jednu lžíci vyhraďte pouze na tyto činnosti. 2) Místo víčka použijte igelitovou fólii připevněnou gumičkou. Do té udělejte pár dírek, aby kvas mohl dýchat. 3) Připravte mouku a převařenou vodu. Mouky na začátek 100 g a vlažné vody 100 ml. 4) Zamíchejte je ve sklenici na kaši, přetáhněte fólií a nechte stát na teplém místečku. 5) Druhý den promíchejte a přidejte opět 100 g mouky a vodu. Ochutnejte jeho nakyslost. 6) Sledujte bublinky, chuť i vůni, mají být nakyslé. 7) Třetí den už kvásek nabývá na síle, dejte pozor, aby vám neutekl! Možná budete přendávat do větší nádoby. Opět přidejte 100 g mouky a vodu, zamíchejte a nechte v pokoji. 8) Čtvrtý den by už měl být kvásek samá bublina, plný vůní a chutí a měl by vám jít pomalu naproti! 9) Právě se nacházíte u bran vítězství! Už nyní můžete upéct z kvásku chleba! Ale také ho můžete ještě znovu nakrmit a počkat další den. 10) Předtím než použijete kvásek k pečení, tak z něj odeberte několik lžic do jiné skleničky, kterou uzavřete a schovejte do lednice. Máte poklad! Základ pro další várku kvasu.
Domácí kvásek není věda 3 Zdroj: iStock
Když už máte vypěstovaný svůj vlastní kvásek a kus vám ho leží v lednici, postupujete takto: Až budete chtít zase péct, vyndejte kvásek z lednice, dokrmte ho moukou a vlažnou vodou. Pak počkejte, až zareaguje a zvětší svůj objem. Odeberete kolik potřebujete a se zbytkem zase šup do ledničky.
Domácí kvásek přikrmujte tímto způsobem jednou až dvakrát týdně a bude se mu dobře dařit!
Autor: Kamila Ulčová
