Skotské národní jídlo je na seznamu nejnechutnějších na světě. Češi ho ale milují

Haggis je skotský pokrm, jenž využívá tradiční venkovské suroviny, které byly i v minulosti snadno k sehnání. Z poraženého zvířete zpracovává to, co mnozí vyhazují jako odpad. V tomto konkrétním případě máme na mysli skopové vnitřnosti. Mnoho turistů se tak z principu tradiční pochoutce vyhýbá, neboť vnitřnostem neholdují. Dokonce se haggis zpravidla objevuje na seznamu nejnechutnějších pokrmů světa.

Když lovci v dávných dobách zabíjeli zvěř, spotřebovávali ji postupně. Z vnitřností šel na řadu jako první žaludek, který sloužil jako sáček na vaření.

Plněný ovčí žaludek

Právě žaludek tvoří vnější obal haggisu, do kterého se pěchuje náplň z mletých skopových plic, srdce a jater. Vnitřnosti jsou před vařením doplněny ovesnými vločkami, cibulí, lojem, kořením a bylinkami. Vše se smíchá s vývarem a vaří se asi dvě hodiny zabalené v žaludku zvířete. Jakkoliv to může znít nepříjemně, konečným výsledkem je kulinářské dílo, na které Skotové nedají dopustit a tradičně jej vaří dvakrát ročně na národní svátky.

Sofistikované jídlo již v dávných dobách

Přesný historický původ tohoto národního jídla se nejspíš ztratil v mlhách času. Někteří tvrdí, že pokrm pochází z dob starých skotských pastevců dobytka, kdy muži opouštěli svou rodnou půdu, aby hnali dobytek na trh v Edinburghu. Ženy jim na dlouhou cestu připravovaly jídlo, které se dalo snadno převážet. Jiní spekulují, že první haggis přivezla ke skotským břehům vikingská loď.

V neposlední řadě existuje teorie o promyšleném prehistorickém uchovávání vnitřností, které by se za čerstva jinak rychle zkazily. Skotští předci je nakrájené nadrobno vařili v žaludku a prakticky jim tímto procesem prodloužili trvanlivost.

Haggis je skotská jitrnice

Haggis byl vždy oblíbeným pokrmem pro chudé – levné kusy výživného masa, které by se jinak vyhodily. Nevolníci odevzdávali často nejlepší kusy masa svým pánům a sami si ho neužili. Zpracovávali tedy to, co jim zbylo.

Haggis nápadně připomíná naší českou jitrnici, na kterou mnoho Čechů nedá dopustit. Konzumace navíc většině přijde zcela normální a nijak nevyčnívající ze standardního jídelníčku. Střívko se plní různými masy a vnitřnostmi zahrnující plíce, slezinu a játra.

Zdroj: bbcgoodfood