Velikonoce připomínají, že smrt nemá poslední slovo. Každý den něco znamená

Ať už vnímáte Velikonoce jako oslavu života Ježíše Krista nebo jen jako tradici plnou dobrého jídla, veselí a oslav jara, volné dny a odpočinek mají obě skupiny společné. Možná si už ani nevzpomínáte, že dříve se do práce chodívalo ještě na Velký pátek, letos to bude pošesté, kdy máme víkend prodloužený právě i o pátek.

Právě Velký pátek je velmi významný den, neboť byl ukřižován Ježíš Kristus. Sám si musel dřevěný kříž vynést na horu Golgotu. Tak vznikl i pojem křížová cesta, která připomíná právě tyto poslední momenty života Ježíše. Zastávek na cestách bývá 14 a připomínají jednotlivé události. Na Velký pátek se konají bohoslužby již od tří hodin, neboť podle historických pramenů byl Ježíš popraven právě v tento čas někdy mezi lety 30-35 našeho letopočtu.

O Ježíšově osudu bylo rozhodnuto již před Velkým pátkem. Celý týden před jeho zmrtvýchvstání si připomínáme události s ním spjaté.

Co je Svatý týden?

Začíná se Květnou nedělí, což je první den Svatého týdne. Připomíná se Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma, kde jej lid prohlásil za krále. Dle tradic se rozdávají palmové ratolesti, u nás místo palmy slouží olivovník, vrba či tis.

Na Modré (někdy Žluté) pondělí bylo lidem podle tradice zakázáno vykonávat práci. Jiné prameny uvádějí, že se sice nemá chodit do práce, ale doma se má zahájit jarní úklid. Název je údajně odvozen od sukna, které tento den zdobí kostely. Stejně tak tomu bylo na Šedivé úterý. V tyto dny si má člověk uvědomit viny, kterými zrazuje Boha.

Následuje Škaredá (někdy Sazometná) středa . Den, kdy se člověk nemá mračit, neboť právě ve středu se mračil Jidáš Iškariotský na Ježíše. Ve středu před svou smrtí byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného. Tam mu Marie drahým olejem umyla a pomazala hlavu a nohy. Učedníci byli tímto jednáním pohoršení. Podle nich měl být olej prodán a peníze rozdány mezi malomocné. Mezi kritiky byl právě i Jidáš, který však chtěl peníze pro sebe. Jidáš se nakonec domluvil se shromážděním, že jim Ježíše za 30 stříbrných vydá. Lidé by si měli dopřát ošklivě vypadající jídlo.

Jak na to - Tipy a triky v kuchyni

Velikonoční jidáše – upečte si tradiční dobrotu z kynutého těsta

Na Zelený čtvrtek byl Ježíš opravdu zatčen. Večer před tím proběhla poslední večeře. Předal poslání svým učencům a shrnul svůj pozemský život. Ježíš tak oslavil se svými velikonoční Pesach. Při tom rozděloval chléb a víno jako „své tělo a svou krev.“ V tento den se tradičně připravují jidáše.

Bílá sobota pak připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Z kříže jej sundali jeho přátelé a uložili ho na svaté místo. Je to také den ticha, rozjímání, a také tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Na Bílou sobotu končí postní doba a tradičně se zadělává na mazanec.

Neděle je Boží hod Velikonoční. Kristus vstal z mrtvých za svítání prvního dne v týdnu. Tímto dnem lidem otevřel cestu k Bohu. Proto se tento den nazývá dnem Páně a každá neděle v roce připomíná Ježíšovo poslání a zmrtvýchvstání. Vírou křesťanů je tedy Kristovo zmrtvýchvstání.

Velikonoce a Pesach

Velikonoce jsou intenzivně spjaty se židovským svátkem Pesach, jenž oslavuje vyvedení lidu Mojžíšem ze spárů egyptského otroctví. A i naše zvyky a obyčeje jsou propletencem těchto dvou událostí. Například pečeným beránkem se připomíná v židovské víře krvavá oběť místo všech prvorozených synů. V křesťanství pro změnu symbolizuje samotného Ježíše Krista, který padl za oběť pro dobro lidstva. V obou případech je beránek obětí. U nás se však začíná péct až na konci 19. a začátku 20. století.

Tak je to i s barvením vajíček. Na červeno se natírala vejce již ve starověkém Egyptě, kdy měly symbolizovat ženskou dělohu a zrod nového života. U nás se později červená vejce barvila z praktického důvodu. aby se uvařená vejce odlišila od těch čerstvých.

Zdroj: velikonoce.vira.cz, cirkev.cz, irozhlas.cz; foto: iStock.com

Jak na to - Tipy a triky v kuchyni

Barvení vajec jídlem: Jednoduchým postupem docílíte sytých a zářivých barev