Svatý Štěpán zemřel pro křesťanskou víru Zdroj: iStock
O svatém Štěpánovi se dochovalo jen omezené množství historických zpráv, ale přesto patří k nejvýznamnějším postavám raného křesťanství. Jako první křesťanský mučedník totiž položil život za svou víru v Ježíše Krista. Chcete se dozvědět, které zvyky se s touto postavou pojí?
Druhým svátkem vánočním si připomínáme Štěpánovu smrt. Konkrétní den není přesně doložen a v pramenech se objevují i dřívější data. Nicméně jeho svátek slavíme v blízkosti Vánoc, protože smrt byla zapříčiněna hlásáním o tom, že Ježíš Kristus je Mesiáš. Proto je Štěpánova každoroční připomínka v blízkosti Kristova narození.
Přestože se o životě svatého Štěpána dochovalo jen málo zpráv, je v křesťanství považován za mimořádně významného svatého. Stal se totiž prvním křesťanským mučedníkem a jeho kult lidé oslavují mnohem déle než Vánoce samotné.
Kompletní recept najdete ZDE: Kachna pečená velmi pomalu.
Sv. Štěpán byl Žid, ale až do své smrti kolem roku 37 kázal o křesťanství. Právě proto patří mezi první křesťany vůbec. Za své názory, kdy vystupoval proti tehdejším náboženským autoritám, byl ukamenován před branami Jeruzaléma. Po smrti se kult Štěpána rychle šířil Evropou, zejména u německých králů byl tento světec v oblibě. Stal se patronem všech námořníků, kameníků, zedníků a dokonce i koní, kterým se v Bavorsku na den svatého Štěpána tradičně žehná.
S 26. prosincem bylo odnepaměti spojováno mnoho zvyků a tradic. V minulosti čeledíni na svatého Štěpána končili službu, kdy dostali výplatu a výslužku. Odnesli si nové oblečení, nějaké jídlo a třeba i nové boty. Výplata se rovnala pár zlaťákům, které jim mnohdy vydržely sotva několik dnů. Po konci tvrdé práce se ale scházeli v hospodě, kde peníze většinou pěkně roztočili.
K příležitosti konce služby někdy dostávali čeledíni a děvečky koláč pečený speciálně pro tuto příležitost. Koláč se zdobil ořechy, sušeným ovocem, bylinkami, ale také barevnými pentličkami. Tak vzniklo rčení „Na Štěpána není pána“.
Mimochodem, svatý Štěpán se údajně narodil kolem roku 1 a nejspíš mluvil řecky.
Vánoce jsou svátkem mnoha chodů. Každý hostitel chce své hosty pohostit dobrým jídlem, a proto se pak lehce stane, že od Štědrého dne až do druhého svátku vánočního jen jíme a jíme. Právě na svatého Štěpána je zvykem chodit na návštěvu a k obědu si dát pečenou kachnu nebo husu se zelím a knedlíky, případně kuře.
Dříve lidé totiž věřili, že by se na svatého Štěpána měla podávat právě drůbež, symbol blahobytu. To vše by se mělo zapít dobrým pivem nebo ostřejším alkoholem. Možná právě kvůli tradici s pitím alkoholu je Štěpán považován za pomocníka při bolestech hlavy.
Děti chodily od nepaměti na koledu Zdroj: iStock
Dříve se na svatého Štěpána chodilo pro koledu. V minulosti se totiž věřilo, že koleda může mít čarovnou moc a dokáže změnit osud. Lidé si vykoledované předměty schovávali a tradovalo se, že byly nabité magickou mocí. V 19. století na koledu chodily především děti, které si vykoledovaly něco dobrého na zub. A právě z tohoto zvyku nejspíš pramení zvyklost navštěvovat se u příbuzných.
zdroj: hobby.instory.cz, Wikipedia; foto: iStock
Kompletní recept najdete ZDE: Pečené kuře s máslem a zeleninou
Autor článku
redakce Prima FRESH
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
