Tak jako mají Italové pizzu a Španělé gazpacho, my máme knedlík. Ale ten mají i Rakušané a Němci. Knedlíková historie je předmětem dohadů už nějaký ten pátek. Navíc před stovkami let nebyl knedlík ani z mouky a ani z brambor.
Český knedlík byl původně z masa. O jeho vzniku se vedou nekonečné boje
Knedlík dříve na talíři nefiguroval jako příloha, nýbrž se jednalo o hlavní chod. Název pochází z německého „knödel“, a pokud byste na něj dostali chuť v raném novověku, konkrétně pak v 17. století, dostali byste smaženou šišku z masa a máčené housky.
Knedlík má svou legendu
Původnímu knedlíku je tedy přes tři sta let. Až v 19. století se proměnil do podoby, do které se přidává mouka. V té době se knedlíky připravovaly pečené v troubě, podobně jako buchty. Podle legendy za války jednomu vojenskému kuchaři zbořili pec. On měl zrovna zadělané těsto na chléb. Měl jedinou možnost, a to těsto zkusit uvařit ve vodě. Tak vznikl první vařený knedlík na světě.
Později své kouzlo zkusil i s bramborovým těstem. Když chyběla mouka, musel si vojenský kuchař pomoci jiným způsobem. Ono to vyšlo a zrodil se knedlík bramborový.
Dnes má knedlík tisíce podob a chutí. Vychutnat si můžeme kynuté, bramborové, plněné, ovocné nebo rýžové. Za ryze českou specialitu lze považovat knedlík houskový, kyprý, s kousky opečené housky, který je dokonalou přílohou k našim omáčkám. Speciální je také knedlík moravský, což je šiška hodně nadýchaného, měkkého knedlíku, který je jako houba a krásně omáčku či šťávu z masa nasaje nasaje. Pokud ale preferujete tužší knedlíky, které se jen tak nerozmáčí, vsaďte na knedlík karlovarský, který je připravený z kostiček staršího pečiva. Navíc je díky přidání čerstvých bylinek velice pohledný. A pokud ho podáváte ke svíčkové nebo ke zvěřině, doporučujeme do těsta přidat nasekané sušené brusinky, moc hezky to vypadá a skvěle to chutná!
Zdroj: www.nnmagazine.cz, www.mojedione.cz, zdroj foto: iStock