Co vás přivedlo k rozhodnutí odejít z korporátu a vrátit se na rodinný statek v Osicích?
Myšlenka vrátit se na rodinné hospodářství po prarodičích v Osicích ve mně uzrála v létě 2014. Postupně jsem si tehdy začal uvědomovat, že mě práce v korporátu nenaplňuje tak, jak jsem čekal. Věnoval jsem se hlavně vedení lidí a nastavování procesů, ale chyběl mi hmatatelný výsledek. Něco, co člověk opravdu vidí a může si na to sáhnout.
Navíc mě při každé dovolené v zahraničí neuvěřitelně přitahovaly farmy a život kolem nich. Nejdřív jsem si říkal, že budu hospodařit „bokem“ při práci, jen aby statek nezanikl. Jenže práce na hospodářství mě postupně pohltila natolik, že si dnes už jiný život ani neumím představit.
Tradice vašeho hospodářství sahá do 19. století. Jak se s vaším příchodem změnil přístup k hospodaření?
Od mého návratu se přístup k hospodaření změnil opravdu radikálně. Dlouhá léta jsme fungovali konvenčně – tedy intenzivně, s důrazem na co nejvyšší výnosy, což obvykle znamená větší závislost na průmyslových hnojivech, pesticidech, těžké mechanizaci apod.
Cíleně a postupně jsme začali hledat cestu ke zdravější půdě a potravinám. Brzy jsme zjistili, že to nepůjde bez změny myšlení. Nešlo tedy jen o to „koupit nové technologie“, zásadní bylo přenastavit celý způsob uvažování o půdě a o tom, jak s ní pracovat. Začali jsme víc pozorovat, učit se, zkoušet nové postupy… V zemědělství je každá chyba drahá a její náprava často trvá celou sezónu, někdy déle. I proto je to konzervativní obor, změny se dělají opatrně a krok po kroku.
Farmář Jakub Erler
Zdroj: Naše hospodářství
Farmář Jakub Erler
Zdroj:
Naše hospodářství
Rozhodli jste se konvenční přístup vyměnit za regenerativní. Můžete jednoduše vysvětlit, v čem spočívá rozdíl?
Regenerativní hospodaření je přístup zaměřený na dlouhodobé zlepšování zdraví půdy – její struktury, půdního života a schopnosti zadržovat vodu – a v důsledku i zvyšování kvality produktů.
Prakticky to pro nás znamená neorat, abychom nenarušovali půdní strukturu, postupně omezovat chemii, pracovat co nejšetrněji s půdou. Např. se snažíme, aby nezůstala holá. Po většinu roku je pokrytá plodinami nebo meziplodinami, které ji chrání a vyživují. Klíčový je i promyšlený osevní postup, který podporuje pestrost, snižuje vliv chorob a pomáhá udržet půdu dlouhodobě vitální. Velkou výzvou je také minimalizace anorganických hnojiv, a proto se intenzivně vzdělávám v oblasti výživy rostlin.
Jak hledáte rovnováhu mezi šetrným přístupem a ekonomickou udržitelností?
Hospodaření musí dávat i ekonomický smysl. Vnímám jako naši odpovědnost předat hospodářství další generaci v lepším stavu. A nemyslím tím jen budovy nebo pozemky, ale hlavně zdraví půdy. Regenerativní a ekologické zemědělství beru jako nástroj, jak těchto cílů dosáhnout.
Zásadní jsou pro nás příjmy z prodeje našeho masa koncovým zákazníkům. Díky nim máme stabilnější ekonomiku a můžeme si dovolit nákladnější, ale dlouhodobě udržitelnější postupy v rostlinné výrobě i lepší podmínky chovu. V českých podmínkách jsou malé farmy pod velkým tlakem a samotné dotace často nestačí. Pomáhá nám proto i diverzifikace – vlastní zpracování, více prodejních kanálů, propojení rostlinné a živočišné výroby a také zemědělské služby. Přesto platí, že marže jsou nízké a investice vysoké.
Zvířata na farmě jsou pro regenerativní zemědělství klíčová
Zdroj: Naše hospodářství
Zvířata na farmě jsou pro regenerativní zemědělství klíčová
Zdroj:
Naše hospodářství
Jakou roli hrají v tom všem zvířata, zvlášť v kombinaci rostlinné výroby s chovem skotu?
Zvířata v tom hrají klíčovou roli – nejen ekonomicky, ale i biologicky. Pomáhají uzavírat koloběh živin: do systému se vrací organická hmota, která je zásadní pro výživu půdních organismů a dlouhodobou úrodnost. Chov skotu nám zároveň poskytuje statková hnojiva a možnost spásání meziplodin, což zvyšuje biodiverzitu i ekonomiku provozu.
Jak můžete jako farmář ovlivnit kvalitu masa?
Základem je kvalitní krmná dávka. Krmení si sami pěstujeme a každý den mícháme. Díky regenerativnímu způsobu hospodaření má vyšší výživnou hodnotu. Stejně důležitá je pro nás každodenní péče a způsob chovu nastavený tak, aby zvířata žila v klidu a bez zbytečného stresu. Když je zvíře v pohodě, lépe roste, je odolnější a výsledná kvalita masa je pak úplně jiná, než jste zvyklí ze supermarketů.
Hospodaříme tak, abychom půdu předali v lepším stavu, než jsme ji převzali
Zdroj: Naše hospodářství
Hospodaříme tak, abychom půdu předali v lepším stavu, než jsme ji převzali
Zdroj:
Naše hospodářství
Jste zakladatelem farmářských trhů v Hradci Králové. Proč jste se rozhodl je organizovat?
Chtěl jsem podpořit další lokální producenty, protože vím, jak těžké je dostat kvalitní výrobky na trh s férovou marží. A zároveň vytvořit místo, kde se nám bude dobře prodávat i naše maso. V neposlední řadě – mám Hradec rád a myslím, že si zaslouží pěkné trhy.
Jakou roli dnes farmářské trhy hrají? Měl by je mít každý region?
Trhy učí lidi nakupovat lokálně a sezónně, což pomáhá krajině i místní ekonomice. Zároveň jsou to přirozená místa setkávání. Lidé se potkají, dají si dobré jídlo a podpoří konkrétní farmáře. A prakticky je to výhodné i tím, že na jednom místě pořídíte od více producentů, takže šetříte čas i zbytečnou dopravu.
Kvalita masa je u tataráku velmi důležitá. A vy si ho můžete připravit podle našeho videoreceptu!
Kompletní recept najdete ZDE: Tatarák z hovězího masa
Vnímáte změnu v chování zákazníků směrem k lokálním potravinám?
Ano, vnímáme to a moc si toho vážíme. Bez přímé podpory zákazníků bychom naši práci dělat nemohli. Když budeme dál zlepšovat služby, věřím, že tenhle trend bude pokračovat. Hodně nám pomáhají i platformy jako Lokálové, které podporují malé poctivé farmáře a propojují je se zákazníky, kterým záleží na tom, co a od koho nakupují.
Podporujete během nákupů lokální prodejce?
Zdroj: Naše hospodářství
Podporujete během nákupů lokální prodejce?
Zdroj:
Naše hospodářství
Co byste řekl lidem, kteří váhají, jestli má smysl investovat do lokálních potravin a podpory farmářů?
Každý místní farmář má v komunitě důležitou roli. Když nakupujete od někoho, kdo svou práci dělá poctivě a snaží se ji zlepšovat, pomáháte mu v tom pokračovat – a ten dopad je vidět: na krajině, na kvalitě jídla i na tom, jak se žije zvířatům.
Vidíte potenciál v projektech propojujících farmáře se školními jídelnami, které v poslední době vznikají?
Určitě ano. Dává to smysl pro školní jídelny i pro farmáře. Děti by jedly kvalitnější, lokální potraviny a producenti by získali stabilnější odběr.
Proč se něco podobného už dávno neděje, když je to pro všechny přínosné?
Často chybí propojování a vzájemná důvěra. Výrobci i nákupčí si dopředu myslí, že se nepotkají v ceně, ale přitom to tak vůbec nemusí být, máme s tím i vlastní zkušenost. Druhá velká překážka je logistika. Spousta menších producentů nemá kapacitu ani vybavení na pravidelné rozvozy a školní jídelny zase potřebují spolehlivost a pravidelnost. Je potřeba to řešit systematicky.
Naše hospodářství na trzích
Zdroj: Naše hospodářství
Naše hospodářství na trzích
Zdroj:
Naše hospodářství
Otázka na závěr. Kam byste chtěl statek posunout v horizontu příštích let?
Chceme být stabilní a důvěryhodnou volbou pro zákazníky, zlepšovat logistiku a být místem, kam budou rády jezdit rodiny s dětmi. Zároveň bych si přál, aby naše hospodaření inspirovalo další zemědělce ke změnám a aby naše pole a krajina byly zdravější a úrodnější.
Zdroj: autorský text, nasehospodarstvi.cz