Třešně a višně – peckoviny začátku léta

Třešně a višně Zdroj: Thinkstock

Třešně a višně patří mezi nejoblíbenější ovoce našich zahrad. Nejlepší a nejchutnější je jejich přímá konzumace přímo po sběru ze stromu při plné zralosti. Ale i ostatní využití těchto peckovin je velmi pestré a hlavně chutné.

Na co si dát pozor:

1) Při konzumaci čerstvých plodů se nedoporučuje pít tekutiny – třešně i višně totiž, stejně jako ostatní peckoviny, při kontaktu s vodou rychle kvasí, což může přivodit zažívací potíže.

2) Čerstvé plody třešní podléhají poměrně rychlému kažení. Skladovat by se proto měly jen krátce a nejlépe v chladném a tmavém místě.

3) Zejména plody třešní bývají často napadeny červy. Pokud se chceme těchto nevítaných návštěvníků zbavit, stačí ponořit natrhané plody do na chvíli do studené vody. Červíci vyplavou do několika minut na hladinu.

Zpracování

Kromě přímé konzumace můžeme třešně i višně zavařovat do kompotů, marmelád, sušit, kandovat nebo používat jako příchuť nealkoholických a alkoholických nápojů či jako náplň do koláčů. U nás je velmi oblíbená třešňová bublanina.

Na trhu existují i odpeckovací přístroje, používané například při výrobě marmelád. Jejich účinnost však zatím nedosahuje 100 %. Proto je dobré vypeckované plody ještě prohmatat čistou rukou a předejít tak případnému pozdějšímu poškození chrupu.

Třešeň, nebo višeň?

Třešně jsou sladší, mají pevnější dužinu, lehce křupou, strom je náročnější na půdu i počasí a dorůstá větší velikosti.

Višně jsou kyselejší s měkkou dužinou a tenkou slupkou, strom je menší, odolnější a má tenké a pružné větve.

Účinky na lidský organismus

Třešně pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Podporují vyměšování šťáv a moči. Díky barvivu – antokyanu – podporují tvorbu inzulínu a mají tak příznivý vliv na léčbu cukrovky. Mají také vysoký obsah jódu a vápníku, čímž podporují činnost štítné žlázy a podporují růst kostí a zubů.

Třešně kontra špačci

Zejména rané druhy třešní jsou často decimovány nálety hladových ptáků. Jako první ovoce roku nenechají klidnými celá hejna špačků. V tomto věčném boji lze jen těžko účinně vítězit. Pouze celozakrývací ochrannná síť dovede ochránit první červené plody. V praxi je však použitelná pouze u stromů s menším vzrůstem. U vyšších stromů se můžeme pokusit použít různé blýskače a nebo napodobeniny dravých ptáků.

Třešňová bublanina

Suroviny:

• 200 g másla

• 200 g cukru krupice

• 200 g polohrubé mouky

• 4–5 vajec (žloutky a bílky zvlášť)

• 1 balíček vanilkového cukru

• citronová kůra z 1 citronu

• 500 g třešní nebo višní

Postup: Nejprve ušleháme do pěny máslo, žloutky a cukr. V další nádobě ušleháme sníh z bílků. Postupně do ušlehané pěny vmícháme mouku, ušlehaný sníh, vanilkový cukr a nastrouhanou citronovou kůru. Třešně nebo višně necháme okapat a posypeme plnou lžící hrubé mouky. V suché nádobě protřepeme třešně s moukou, aby se všechny obalily. Pekáč vytřeme tukem a vysypeme hrubou moukou. Rovnoměrně rozetřeme těsto a povrch hustě poklademe ovocem. V předehřáté troubě pečeme při 200 stupních. Nakonec vychladlý moučník pocukrujeme práškovým cukrem.

Prima tip: I když je bublanina typická právě s třešněmi či višněmi, lze tento druh těsta využít i pro jiné sezonní ovoce jako jahody, červený i černý rybíz, meruňky, maliny a jiné.