Kam v létě (ne)odkládat lahev s pitím? A je nutné řešit i obal? Poradíme vám

V horkých letních dnech je důležité nejen co pijeme, ale i kde a v čem svůj nápoj skladujeme. Ponechání lahve s vodou v rozpáleném autě totiž není zrovna dobrý nápad. My vám prozradíme proč, ale mrkneme se i na to, jakou hraje roli typ použitého obalu.

Nápoj v rozpáleném autě nenechávejte

Jednou z nejčastějších chyb během léta je ponechat láhev s nápojem v zaparkovaném autě. Interiér vozidla se na přímém slunci dokáže rozpálit až na 60 °C. „Důvodem je zhoršení senzorických vlastností nápoje. Pokud je láhev již otevřená, při vyšších teplotách se zároveň zvyšuje riziko množení mikroorganismů,“ říká Milada Syčová, odbornice na materiály určené pro styk s potravinami.

Podle Pavla Diviše z Ústavu chemie potravin a biotechnologií VUT je rozhodující délka vystavení obalu s nápojem přímému slunečnímu záření. „Pokud jde o jednorázové krátkodobé ponechání láhve na slunci, nepředstavuje to významné riziko,“ zdůrazňuje.

Podobně by ani jednorázová konzumace neměla představovat riziko. „Některé chemické látky z plastů se uvolňovat mohou, ale jejich koncentrace je pravděpodobně velmi nízká,“ vysvětluje Melinda Tóthová, klinická mikrobioložka.

V běžných podmínkách je každý obal bezpečný

Odborníci zároveň upozorňují, že obavy z obalů není třeba zveličovat. Při správném používání a skladování musí všechny materiály splňovat přísné bezpečnostní požadavky. Všechny obaly uvedené na trh podléhají přísnému dohledu institucí EU a při správném používání a skladování jsou bezpečné.

„Z pohledu legislativy EU platí pro všechny materiály určené pro styk s potravinami – plasty, sklo, kovy i nápojové kartony – stejný základní požadavek: za předpokládaných podmínek používání nesmějí uvolňovat do potravin nebo nápojů látky v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví spotřebitele,“ pokračuje Syčová.

Odolnost obalů se liší v extrémních podmínkách

To však neznamená, že se všechny materiály chovají stejně. Rozdíly se projevují zejména v extrémních podmínkách, jakými jsou vysoké teploty nebo dlouhodobé skladování na přímém slunci.

Sklo patří mezi materiály s nejlepšími bariérovými vlastnostmi. „Z hlediska chemické inertnosti samotného materiálu lze obecně považovat sklo za velmi výhodné,“ dodává Diviš. „To, že je sklo zcela inertní, znamená, že do obsahu obalu nemohou proniknout žádné vnější prvky, a je tak odolné vůči oxidaci, CO₂ a chemikáliím. Skleněný obal tak zachovává chuť potravin a nápojů spolu s jejich nutričními vlastnostmi,“ vysvětluje environmentální inženýr Juraj Golej.

U plastových a hliníkových obalů či tetrapaků nelze určit univerzální pořadí z hlediska ochranné bariéry. „Plechovky a hliníkové obaly (kromě samotného kovu) zpravidla obsahují vnitřní polymerní vrstvu, nápojové kartony jsou vyrobeny z vícevrstvých kombinovaných materiálů a také jednotlivé druhy plastů se svými vlastnostmi výrazně liší,“ pokračuje Diviš.

Výsledná zdravotní bezpečnost proto závisí na konkrétním materiálu a jeho složení, kvalitě výroby, druhu nápoje i na délce a teplotě skladování. Z pohledu zdraví je proto důležitější nevystavovat nápoje dlouhodobě vysokým teplotám a přímému slunečnímu záření než řešit, zda jsou balené v plastu, skle nebo plechovce.

Zdroj: Norbert Hoferica

redaktorka FTV Prima, Prima FRESH


Přečtěte si také

Recepty

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů