4 zajímavé informace, které jste nevěděli o šlehačce

1. Kde se vzala

Vznik šlehačky není přesně datován, ale vzhledem k jednoduchosti přípravy lze předpokládat, že vznikla náhodně. Staré pověsti mají v tomto ohledu jasno. O zrod šlehačky se podle nich zasloužil běžící kůň, který vezl nádobu z poloviny naplněnou smetanou. Rychlý běh, skoky a otřesy způsobily, že se smetana během jízdy vyšlehala. První písemné zmínky o šlehačce pocházejí ze 17. století, kdy francouzský kuchař Francois Vatel připravil na počest krále Ludvíka XIV. dezert zdobený právě šlehačkou.

2. Co se děje při šlehání

Smetana ke šlehání (běžně pojmenovaná jako šlehačka) se získává sbíráním nebo odstřeďováním mléka, jedná se o nejtučnější část mléka. Je lehce stravitelná a má vysokou energetickou hodnotou. Její nejdůležitější vlastností je schopnost vytvářet pevnou a objemnou pěnu. Krouživým pohybem metly je do smetany vháněn vzduch, tím se vytváří soustava drobných vzduchových bublinek, které jsou zachyceny do sítě kapiček tuku, a tak vzniká pěna. Ovšem při delším šlehání se kapičky tuku spojují dohromady a vytvoří máslo. Zbývající kapalina je podmáslí. Přestože šlehačka představuje kalorickou bombu, je zdrojem kvalitních bílkovin, vápníku, vitamínu B, zinku a fosforu. Dělá dobře nemocným s vředovou chorobou.

3. Jak je to s teplotou a obsahem tuku

Za smetanu ke šlehání lze označit pouze takový výrobek, který obsahuje nejméně 30 % tuku. Platí však pravidlo, čím tučnější, tím lepší, např. značka Meggle vyrábí smetanu s obsahem tuku 35 % a lze ji tak označit za smetanu vysokotučnou. Na trhu lze ale také seznat šlehačku s obsahem tuku 40 % značky Kunín. A k přípravě některých dezertů se používá tzv. double cream, což je vlastně smetana s obsahem tuku 48 % a více (u nás seženete např. v Marks & Spencer).

Ke šlehání vždy používejte vychlazenou smetanu. To samé platí o nástrojích – miska i metličky by měly být také studené. Pro jistotu můžete dát metly i misku na pár minut před šleháním do mrazáku. Pokud se chystáte šlehat čerstvou smetanu, nezapomeňte, že se musí nechat minimálně 12 hodin uzrát při teplotě 3–8 °C. Nejprve šlehejte přibližně minutu na nízké otáčky, poté otáčky zvyšte a vyšlehejte smetanu do husté pěny.

Přidáním pár kapek citronové šťávy docílíte tužší konzistence. Pokud máte rádi sladkou šlehačku, cukr přidejte až ke konci šlehání a pro lepší zapracování cukru zvolte moučkový, ten má lepší rozpustitelnost než krystal. Nechce-li šlehačka ztuhnout, přisypte do ní za stálého míchání ztužovač. Pokud ani to nezabere, pak bude problém v zachycených zbytcích mastnoty na nádobí.

4. Není jen k jídlu

Smetanu lze využít i jako ingredienci v kosmetické péči. Na hustotu a lesk vlasů pomůže šlehačkový vlasový zábal. Hmotu, kterou získáte smícháním čerstvého vejce a neslazené šlehačky, vmasírujte do pokožky hlavy, rozetřete po celé délce vlasů a nechte působit přibližně dvacet minut. Pro větší účinnost můžete vlasy zabalit do potravinové fólie či do ručníku. Zábalem dodáte vlasům proteiny potřebné pro jejich pevnost a sílu. Ideální frekvence zábalu je jednou týdně. Další možností, jak smetanu využít, je tradiční čínská květinová koupel. Do lázně přidejte šálek tučné smetany, několik lžic medu a hladinu pokryjte čerstvými květy či okvětními lístky.