Najít poměr mezi tím, jak si tyto svátky užít, nezkazit je dětem a zároveň se z toho nezbláznit, to je téměř nemožné. Ale jde to, když si člověk na sebe nenaloží víc, než může unést. Takže já jedu podle hesla: Klídek a hlavně si to užít…
Vánoce na nás každý rok útočí dřív a dřív a slabší povahy se tak můžou klidně stresovat už od září :) Na mě to většinou padá až v prosinci. A začátek tohoto měsíce naštěstí provázejí i příjemné události. Už asi deset let se scházíme s partou kamarádek a hromadně vyrábíme vaječný koňak. Letos to bylo dohromady slabých 35 litrů, ale jednou jsme zvládli i 60! A u toho se svorně snažíme naladit na vánoční vlnu.
S jinou partičkou zase hromadně vyrábíme adventní věnce. Trocha kreativní činnosti dokáže zázraky, neuvěřitelně si o toho odpočinete a ještě vyrobíte něco krásného. Letos mě tedy pokořil můj jedenáctiletý syn, který vyrobil o dost hezčí věnec než já :)
S Klárou v kuchyni n.17 – Eliášův adventní věnec Foto: Klára Michalová
Pak už ale přichází Mikuláš a toho zkrátka musím nějak přečkat, i když tento zvyk vlastně nesnáším. Ale člověk si má na všem najít něco pozitivního, takže si užívám, že alespoň mladší dcera je přibližně tři dny hodná, než zapomene, co slíbila čertovi. A také je pozitivní to, že slavíme Mikuláše u kamarádky, která je Vietnamka a vždy navaří neuvěřitelné dobroty :) Díky Mimi!
Cukroví nepeču. Nejsem zrovna moc na sladké a nerada se rukama patlám s těstem. Takže spoléhám na tchyni, která peče fenomenální vanilkové rohlíčky. A i když mám každoroční předsevzetí nepéct, většinou nakonec vyměknu a jedno, dvě cukroví s dětmi umotám, aby byl byt provoněný vanilkou :) Letos už mám na balkoně popraskané mandlové sušenky z časopisu Prima Fresh!
S Klárou v kuchyni n.17 – popraskané mandlové sušenky Foto: Klára Michalová
Štědrý den startujeme každoročně v širším rodinném kruhu, kdy chodíme společně, i s přáteli, na šneky. Tento zvyk má v Čechách dlouhou tradici, kterou přerušili rudí uzurpátoři, ale šneci se na naše stoly naštěstí pomalu vracejí. V dejvické restauraci Argument je navíc umí opravdu skvěle. Klasické po burgundsku s česnekem a petrželkou, zapečené s vínem a šalotkou nebo smažené v tempuře s wasabi majonézou.
Dobře naladěni se rozcházíme domů a začíná příprava večeře. I tady se mi osvědčila dělba práce. S mojí mámou už den předem uvaříme výtečnou rybí polévku s jikrami a mlíčím. Tchyně přiváží obrovský kotel bramborového salátu a já smažím kapra. Mám zakázáno experimentovat nebo cokoli vylepšovat. Jednou jsem ho naložila předem do mléka, aby nebyl cítit rybinou a u věčeře jsem od mužských dostala za uši, že to nechutná jako vánoční kapr :) Tak alespoň jeden trik – obalujeme v čerstvé, doma umleté strouhance z toustového chleba a smažíme na přepuštěném másle...
A ještě jednu kulinární tradici na Štědrý večer máme. Každoročně připravujeme pár porcí kapra na nějaký nový způsob. Je to jen taková malá degustace a příležitost vyzkoušet zajímavý recept. Takhle jsme třeba objevili jednoduchý a výborný recepis na kapra na černém pivu od kuchařky Čiriny, který vymyslela pro Václava Havla, když pro něj vařila. Je to velká dobrota, v rodinném jídelníčku už tenhle pokrm zůstal a vaříme ho i během roku.
Takže moje rada na závěr – jak přežít Vánoce v klidu a bez stresu? Projezte se jimi :) Užijte si ten čas, kdy se vaří rodinné speciality, peče se cukroví, na které se všichni těší, popíjejí se vlastnoručně připravené drinky a hlavně – kdy trávíme čas s lidmi, které máme rádi...
Krásné Vánoce vám všem.
Klára Michalová
šéfredaktorka Prima FRESH
