Raw food je ovšem primárně konzumace syrové stravy. Nejde tedy ani o vegetariánství, ani o vitariánství. Raw food je o nevařených, tepelně nezpracovaných a často i organických potravinách, které mají podle některých jeho vyznavačů blahodárné účinky na naše zdraví. Podle některých odborníků však nikoliv.
Proč Raw food?
Myšlenka syrové stravy vychází z předpokladu, že tepelně neupravené potraviny obsahují enzymy, bakterie a jiné mikroorganismy, které upravují a pomáhají při zažívání. Dále má syrová strava vyšší nutriční hodnotu a je bohatá na antioxidanty, zabraňující projevům stárnutí (např. doktor Joel Fuhrman ve své knize „Eat to live“ propaguje myšlenku, že syrová strava a zvláště pak syrová křížokvětá zelenina má ze všech jídel nejsilnější protirakovinové účinky). Pokud ale potravu tepelně upravujeme při teplotě nad 46 ˚C, všechny tyto zdraví prospěšné látky likvidujeme a dokonce tím produkujeme nové nebezpečné toxiny.
Co jíst syrové
S blížícím se létem se nabízí mnohem více druhů potravin. Nejjednodušší na přípravu jsou ovoce a zelenina. Tím to ale nekončí. Syrové se konzumuje i maso, ryby, mořské plody, mléčné výrobky. Máte –li rádi luštěniny, ořechy či různé druhy semen, nechte je jednoduše odmočit nebo vyklíčit a pusťte se do nich. Velkým pomocníkem při přípravě pokrmů vám budou mixéry, sušičky a odšťavňovače. Na speciálních webech o raw foodismu je již k dispozici mnoho receptů, se kterými si tento druh stravování určitě užijete.
Pozor na možná rizika
Raw food dieta má ale i své odpůrce. Ti zdůrazňují, že enzymy, obsažené v potravinách spolu s dalšími proteiny, jsou při trávicím procesu denaturovány a rozkládány, čímž se stávají nefunkčními. Dále upozorňují na nutriční deficit, který může při dlouhodobém požívání syrové stravy vzniknout. Mnoho potravin totiž obsahuje antinutriční faktory (ANF), které se tepelnou úpravou ničí a jsou tudíž neškodné. Ze stejného důvodu není tento typ stravování vhodný pro děti ve vývinu, a to i kvůli nedostatečnému příjmu vitaminu B, D a kalorií. Dále hrozí otrava ze syrového masa, ryb a mořských plodů. Na všech těchto produktech se vyskytují mikroorganismy, které jsou za normálních okolností ničeny tepelnou úpravou.
Posledním argumentem je sám lidský vývoj. Podle odborníků na výživu je pro dnešního člověka mnohem přirozenější konzumovat tepelně upravenou stravu a návrat k pravěkým způsobům stravování je tak pro lidský organismus spíše nepřirozeným krokem zpět.
Jak vzniklo hnutí Raw food?
Jako jeden z nových trendů ve zdravé výživě se objevilo v roce 1897 ve Švýcarsku. Poprvé ho zavedl doktor Maxmilián Bircher-Benner (mimo jiné také vynálezce cereální snídaně müsli) ve svém sanatoriu „Vital force“ v Curychu. O necelých sto let později vydala Leslie Kenton knihu „Eat your way to radiant health“, ve které propaguje raw food jako způsob stravy, zajišťující prevenci proti degenerativním onemocněním. Dnes je hnutí syrové stravy populární zejména v Severní Americe, postupně se však stává velmi oblíbeným i v Evropě, o čemž svědčí nově se otevírající „raw restaurace“ v Anglii či Německu, a v posledním roce i první vlaštovky v Čechách. Propagováno je také mnohými celebritami, které si „syrovými dietami“ udržují štíhlou postavu.
„Syrové diety“
Raw food neoznačujeme za dietu z podstaty, jde spíše o způsob stravování, v rámci kterého můžeme držet více typů diet.
Primal dieta (nebo také instinktivní stravování, prvotní strava) – spočívá v konzumaci syrového tučného masa, vnitřností, mléčných výrobků, ovocných a zeleninových šťáv, kokosového krému.
Raw meat diet (nebo také paleolitická dieta, konzumace syrového masa) – obsahuje hodně syrových masitých jídel – maso, vnitřnosti, mořské plody, vejce, rostlinné jídlo a vyhýbá se mléčným výrobkům v syrovém stavu, luštěninám a obilovinám.
Autor: (sponk)
