reklama

zavřít

Najděte si recept

Co hledáte? Jídlo, ingredience, pořad nebo kuchař…
Smazat

reklama

Čína ve Vodičkově ulici byla fenomén
Čína ve Vodičkově ulici byla fenomén

Čína ve Vodičkově ulici byla fenomén, chodil sem Werich, Gott i Matuška

Vodičkova 19, Praha 1. To byla pro zasvěcené adresa, kde se před revolucí vařila a podávala “čína”. Na poklady orientální kuchyně sem chodila celá pražská smetánka! Na čem si pochutnávali?

reklama

“Čína” v českém podání, tedy ta z dob budování vlasti, se dočkala různých zlepšováků. Od solených buráků, přes nakrájený šunkový salám, sterilovanou zeleninu nebo doladění chuti kečupem a maggi. Chudák Číňan by v tom kuchyni své vlasti pravděpodobně nepoznal, jen kopeček rýže by ho upozornil, že se jedná o jídlo na asijský způsob.

Ne tak “čína” ve Vodičkově ulici! Místní kuchyně měla k domácí verzi českých hospodyněk tak daleko, jak je to z Pankráce do Pekingu. Byla totiž autentická, pravá a skutečně prvotřídní. To proto především, že ji vařili skuteční čínští šéfové, kterým dal tuto důvěru samotný Mao Ce-tung.

Život šéfkuchaře Vladimíra Suchého je spjatý s restaurací ve Vodičkově ulici
Život šéfkuchaře Vladimíra Suchého je spjatý s restaurací ve Vodičkově ulici

Sošky Ming a karlovarské talíře

Proslulá čínská restaurace ve Vodičkově ulici byla otevřena 1. října roku 1958. 
S myšlenkou dát Praze skutečnou orientální restauraci přišel český velvyslanec ve Francii Adolf Hoffmeister, jinak také renesanční člověk mnoha uměleckých talentů. Právě pobyt ve Francii mu dal inspiraci k tomu, co by nemělo evropské metropoli chybět, a mohl srovnávat s tím nejlepším, co nabízela Paříž. Čínská restaurace byla jeho nápadem a snažil se, aby byla skutečně na úrovni.

Interiér navrhl architekt Eduard Holub a nic se neponechalo náhodě. Až z Číny doputoval do Prahy ebenový nábytek vykládaný perletí a slonovinou, vzácné sošky z dynastie Ming, orientální dekorace, zdobené paravany nebo autentické lustry z papyru. Něco českého tu ale přece bylo. Zakázku na porcelán dostala karlovarská porcelánka, která vyrobila na míru krásné bílé nádobí. Jedlo se z nich také hůlkami, které doputovaly opět z Číny. 

Co ale bylo nejdůležitější, do Prahy přijeli výborní kuchaři z Pekingu, které vyslal sám velký vůdce Mao Ce-tung. Ti pak zaučili a vyškolili také české kolegy, z nichž proslul Vladimír Suchý. Ten pak po revoluci podnik převzal a přestěhoval do Hostivice, kde stále najdete oblíbená jídla s nezměněnou recepturou v restauraci U koruny. Zajeďte sem ochutnat třeba vyhlášené šuei-ču-žou, kung pao nebo kuře ve sladkokyselé omáčce. A určitě zkuste i výtečné předkrmy, třeba marinované ledvinky, trhanou slepici s ostrou hořčicí nebo černé vejce.

Černé vejce je delikátní předkrm
Autor: iStock Černé vejce je delikátní předkrm

Kedlubna místo bambusu

Vzhledem k tomu, že se v socialistickém poválečném Československu dalo sehnat už tak máloco, suroviny se také musely dovážet z orientu. Vzhledem ke spřáteleným ideologiím našich zemí si soudruzi vyřídili pozdravy a už se do Prahy vezla vzácná vlaštovčí hnízda, sójová omáčka, bambusové výhonky nebo rýžové víno. I tak byly zavážky surovin ohroženy vágní logistikou, byrokracií a především vzdáleností, a tak se občas muselo improvizovat z českých surovin. Místo bambusu se dobře dala použít třeba kedlubna…

Polívka Matuška a věčný Gott

Kolem Vodičkovy to vždy kvasilo životem a divadelními scénami. Kousek byl Semafor, divadlo ABC, Divadlo Rokoko a další scény plné slavných herců, kteří místní “čínu” milovali a také si ji mohli dovolit. Chodil sem Jan Werich, Vladimír Menšík, Jana Brejchová, Milan Chladil, Helena Vondráčková nebo Waldemar Matuška, po kterém tu dokonce pojmenovali silnou česnečku s chilli, kterou obvykle léčil následky nějakého večírku – “polívka Matuška”.
Karel Gott sám přiznal, že byl v čínské restauraci přímo pečený vařený, i když pálivé jídlo neprospívalo jeho hlasivkám. 

Kung pao a šuei.ču.žou si zde Karel Gott dával nejčastěji
Autor: iStock Kung pao a šuei.ču.žou si zde Karel Gott dával nejčastěji

Herci, zpěváci, ale také stranické šarže i obyčejní lidé si tu pochutnávali na autentických čínských jídlech, jako je kuře na kari a medu, kung pao, šuej-ču-žou nebo již zmiňovaná polévka z vlaštovčích hnízd, což byla exotika přímo nevídaná. Traduje se, jak se ze zásilek vlaštovčích hnízd, které přijely za Číny, musela pinzetou preparovat zapomenutá ptačí pírka, aby neskončila v polévce.

Autor: Kamila Ulčová

Zajímá vás gastro historie? Přečtěte si, jak to chodilo ve slavném Automatu Koruna:

Jak se mlsalo v legendárním automatu Koruna

Jak se mlsalo v legendárním automatu Koruna? Levně, lahodně a trochu nezdravě

reklama

Související témata: Čína ve Vodičkově ulici , Vodičkova , čínská restaurace , Vladimír Suchý

reklama

Přečtěte si také