Nejsem ten typ, co jí hlavně podle toho, aby to bylo zdravé. Jím to, co mi chutná a často je to dost nezdravé :) Takže si dám klidně bůček, řízek nebo pytel chipsů.

Nejsem ten typ, co jí hlavně podle toho, aby to bylo zdravé. Jím to, co mi chutná a často je to dost nezdravé :) Takže si dám klidně bůček, řízek nebo pytel chipsů.
Na druhou stranu, opravdu miluju zeleninu, úplně nejradši v polévkách nebo pečenou. A s kouskem slaninky :) Pravdou je, že si ráda dám quinou a chia semínka, ale dělám to proto, že mi to chutná, ne kvůli zdraví.
Ovšem s přibývajícím věkem a kultem zdraví, který na mě útočí ze všech stran, už jsem přemýšlela o tom, jestli nemám se svými stravovacími zvyklostmi trošku zahýbat.
Když mi v mailu přišlo pozvání ke třídennímu detoxu, který spočívá pouze v pití čerstvých šťáv, řekla jsem si, že by to pro mě mohla být zajímavá zkušenost a tři dny se mi zdály snesitelné...
Tento projekt připravovali ve firmě Ugo přes půl roku. Konzultace s lékaři a výživovými poradci, testování šťáv, aby byly pitelné, poté testování celého detoxu, jestli se dá vydržet a jestli to fakt pomůže... A to ani nemluvím o velmi propracovaném marketingu okolo. Na podzim pak vypsali dva termíny, na které se každý mohl přihlásit.
Tři dny před samotným detoxem začaly chodit maily s doporučením lehčí a bezlepkové i bezlaktózové stravy, aby se organismus připravil. To jsem tedy úplně nedala, zrovna jsem si udělala misku báječné domácí brynzové pomazánky a ta se prostě jí namazaná na chleba, že jo? Ale pak už jsem se snažila jíst polévky a saláty.
A přišlo pondělí... Podle pokynů jsem si doma dala vlažnou vodu s citronem a celkem odhodlaná jsem si dojela pro první várku čerstvě připravených šťáv. Každý den jsem dostala 4 půllitrové lahve se speciálně namixovanými drinky a k tomu dvě 200ml lahvičky jako svačinky. Už cestou do práce jsem do sebe poctivě klopila snídani. A nastal neuvěřitelný paradox. Já totiž normálně většinou nesnídám, pak se taky občas nestihnu naobědvat a na jídlo si s hladem vzpomenu třeba až kolem třetí. Ovšem tento den jsem měla šílený pocit hladu už asi kolem desáté dopoledne. Kolem poledne už jsem trpěla, zvlášť protože v práci probíhala oslava a na stole byly nejlepší chlebíčky z Libeřských lahůdek! To nejtěžší ale přišlo až večer, žaludek se stahoval a šťávy už mi začínaly lézt ušima :) A do toho jsem měla vařit dětem večeři... Tak jsem jim udělala krupicovou kaši, kterou nejím, aby mě to nelákalo :)
V úterý jsem se probudila a překvapivě jsem necítila hlad. Celý den jsem pracovala z domova a dost mi chyběla společnost, to normální rozptýlení. Vlastně jsem celý den seděla u počítače, koukala na krásné fotky jídla a u toho myslela na JÍDLO! Nešlo ani tak o hlad, jako o překonání chutí. Na šťávy jsem se už nemohla ani podívat, vypila jsem za celý den asi jeden a půl lahve maximálně. Byla mi zima a bolela mě hlava a chtěla jsem něco teplého, tak jsem pila bylinkové čaje.
Těšila jsem se, že už to mám skoro za sebou, hlad mě netrápil, žaludek už vůbec neprotestoval, ale stále mě bolela hlava, což je prý normální projev očisty, taky jsem si několikrát denně musela vyčistit zuby, pachuť v ústech je prý projev toho, že se čistí ledviny a játra. Vyrazila jsem si s lahvičkou "Dezert" na Desigblok, kde jsem odolala všemu pokušení v podobě báječného občerstvení a poté si dala dlouhou procházku ve Stromovce. Až potud to šlo, ale po příchodu domů už jsem byla neuvěřitelně unavená, bylo mi slabo a s tím slábla i moje vůle.
No, abych to zkrátila, nakonec jsem nevydržela. Když jsem vařila rodině večeři, udělala jsem si vedle hrnec se zeleninovou polévkou s trochou červené čočky. Zatímco se všichni ládovali kuřetem na paprice, já si dala misku polévky. Během pěti minut mě přestala bolet hlava a já si zakázala výčitky :)
Celkově si myslím, že to není špatný nápad. Ale já asi na to nejsem ten správný typ. Rozhodně k tomu nemám vhodnou práci! Jídlo mě zkrátka obklopuje nepřetržitě, takže je to ohromný nápor psychicky. Také to podzimní načasování mi nesedělo, umím si představit, že na jaře, když už je tepleji, je to jiná písnička. Ale ve chvíli, kdy máte na sobě kabát a šálu, je ta studená „strava“ spíš nepříjemná. Slibované návaly energie jsem nepocítila, ale uspokojení, že se snažím svému tělu nějak prospět, to ano. Pokud vás možnost této třídenní očisty zaujala, další kolo plánuje Ugo na jaro.
Připravila Klára Michalová, šéfredaktorka Prima FRESH
Zanechte nám svůj e-mail a 1x týdně vás upozorníme na to nejnovější a nejlepší z našeho webu.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living