Vladimíra Bauerová

Dlouhovlasá zralá blondýna „krev a mlíko“ je výrazná osobnost. Je to žena více povolání, nejvíc se ale cítí být zpěvačkou. Zpívá mnoho let jazz, blues, šansony a swing, vydala a produkovala pět CD. Její třetí pokřtila naše jazzová legenda Vlasta Průchová.

Vladimíra je zvyklá vystupovat na veřejnosti, občas také moderuje, proto se před kamerou nestydí. Je už patnáct let rozvedená a vychovala dvacetiletého syna Davida, který nyní odchází na medicínu do Prahy. Minimálně přes týden tak Vlaďka v panelákovém bytě 3 + 1 osiří s kocourem Filipem, což je šestikilový macek. První hostitelka má ráda barevné oděvní doplňky – hlavně šály –, které zdobí věšák v předsíni. Moc ráda vaří a jí. Inspiruje se v zahraničí, cestování a rozšiřování obzorů je totiž Vlaďčin další koníček. Navštívila Austrálii, Thajsko, Singapur, Madagaskar, Ukrajinu, Bosnu, Chorvatsko, Řecko, brousí si zuby na Nový Zéland a Polynésii. Výhru by použila právě na cestu k protinožcům. Sama vydala malou kuchařku.

Charakter:

Soutěživá, energická, žádný suchar. Na druhých jí vadí hloupost a nedostatek tolerance a pokory.

Zájmy:

Zpívání, turistika, kolo, plavání, cestování, vaření.

Vztah k vaření:

Velmi kladný, potřebuje ale mít pro koho vařit. Fantazíruje jak v hudbě, tak u plotny. Vymýšlí si recepty, zkouší a přidává a má radost, když může recept předat dál. Motivuje ji pochvala strávníků. Vaří od útlého dětství, kdy se mamce motala pod zástěrou, pak vařila pro syna, přátele, rodiče a známé. U vaření relaxuje a zpívá si, vypije dvojku vína. Když jde na túru s přáteli, napeče pekáč bramborových buchet.

Chutě:

Má ráda speciality i prostá jídla. Kromě hovězího vývaru si oblíbila ryby, kuře, z vepřového jen kýtu nebo panenku, kvalitní hovězí steak a hodně syrové i vařené zeleniny. Miluje sushi, letos si tuto pochoutku hojně užívala v Austrálii. Čerstvě pečený pstruh na másle však prý také nemá chybu. K tomu dvojka vína a salát z rukoly a rajčátek s mozzarellou.

Nesnáší:

Těžká jídla. Rovněž nemusí pizzu, knedlíky, mléčnou polévku. Nepozře houby, i když je ráda sbírá. U stolu nesnáší, když soused páchne nebo má špínu za nehty.

Motto:

Polívka je grunt, kdo jí nejí, ten je špunt.

Očekávání:

Raději se krotí –kdo očekává příliš, bývá zklamán. Těší se na pět dnů, které si míní užít.

Soutěžní menu:


Přečtěte si také

Recepty

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů