Pavel Soukup
Pavel Soukup
Prostřete si, než začnou Cesty domů!, Pavel Soukup
Pavel Soukup si společný týden pochvaloval a nadšeně souhlasil s nápadem, že až všem po tomto náročném natáčení slehne a žaludky si odpočinou, mohli by se takhle u stolu setkávat častěji. Ale už prý bez televizních kamer. Hraje v seriálu Cesty domů policejního kapitána.
Nejdůležitější den v životě – sedm hodin ráno na Silvestra neblahého roku 1948 v soukromé porodnici ve Vratislavově ulici. Všude se balí. Druhý den je dům vyvlastněn. Další důležitý den přišel v lednu 1954. Nevzali mě do školy. Brek a vzdor. Naučil jsem se číst doma. Sám. Rok 1964, opouštím základku ve Svatoslavově ulici a mířím na gymnázium Budějovická. Tady si vybírám tři nádherné roky. Možná nejlepší.
Rok 1967 – studium Karlovy univerzity, fakulta žurnalistiky. Rok 1969 – studium Akademie múzických umění, divadelní fakulta. Ženitba. Syn Adam. Rozvod. Rok 1974 angažmá v Olomouci, 1978 v Liberci (nejmilejší role Magise v komedii F. Marceaua Vajíčko), 1982 v Městských divadlech pražských (ABC, Rokoko, Komedie). Několik povedených premiér a několik nepovedených. Od roku 1994 život na volné noze.
Rok 1989 – svatba II. Manželka Isabela Siegelová, herečka. Děti Pavel, Isabela, Patricie, Pamela. Adam – klavírista, pilot. Pavel – výtvarník, UMPRUM. Belinka zemřela. Patricie – herecká konzervatoř. Pamela – chytrá jako opice, jazykovka v Kladské. Současnost? Čekání na druhý nejdůležitější den v životě. Snaha oddálit tento okamžik na co nejvzdálenější termín. Např. prací. Třeba rolí Roberta Vejnara v Cestách domů na Primě.
