Taky patříte mezi lidi, co jsou skálopevně přesvědčeni, že hmyz do polévky či hlavního jídla nepatří? Možná vás překvapíme, ale nejnovějším trendem českých večírků a speciálních festivalů jsou právě jídla z hmyzu.

Taky patříte mezi lidi, co jsou skálopevně přesvědčeni, že hmyz do polévky či hlavního jídla nepatří? Možná vás překvapíme, ale nejnovějším trendem českých večírků a speciálních festivalů jsou právě jídla z hmyzu.
To potvrdili i návštěvníci food festivalu Jakože, cože?!, kteří Brouka na talíři zvolili nejlepším stánkem festivalu.
Už jste někdy ochutnali padangskou housenku? V Západní Sumatře platí kombinace restovaných cvrčků a bulguru navoněného kurkumou a prošpikovaného říznou chilli papričkou za velmi oblíbenou specialitu. Pokrm je posazen na salátové lůžko zakápnuté ostrou mangovou omáčkou s vyváženými kousky ovoce a vše je jen tak kořeněné a ostré, aby byla stále zachována chuť hmyzu.
Roztodivné festivalové menu letos nabízel na Jakože, cože?! festivalu Brouk na talíři ve svém stánku, kde jste mohli mimo jiné ochutnat i housenky, cvrčky a štíra.
Hmyz se ve světě těší velké oblibě a patří do jídelníčku téměř všech zemí, a proto je velkým překvapením, že výjimkou je pouze Evropská Unie. Právě v EU hmyz nenajdeme v kategorii potravin, tudíž se správně nemůže zpracovávat a podávat k jídlu. Nicméně existují projekty, které se zabývají osvětou v této oblasti a formou degustací a popularizace tento gastronomický zážitek nabízejí.
Objevit staré hmyzí recepty a vědecky podložené výživové studie bylo pro Martina Zastko a Pavla Brücknera, jedny z největších českých hmyzích odborníků a nutričních specialistů, jako najít poklad. Martin dodává: „Tradiční živočišnou stravu hmyz převyšuje téměř ve všech výživových hodnotách, neobsahuje cholesterol a nasycené mastné kyseliny. Navíc, jeho nestravitelné složky pomáhají tělu stejně jako například vláknina.“ Chuťově se neliší od tradiční stravy. Příbuznost najdeme v oříšcích, citrusech, kořeněném masu. Evropanům asi nejvíce vadí pocit, že by si vložili do úst něco, čeho se štítí třeba i dotknout rukou.
„Největší zájem je zejména o jídla z larev potemníků, smažených cvrčků a sarančat. Na hmyz, jakým je například šváb nebo štír, se lidé rádi koukají, ale do pusy jej vloží opravdu pouze labužníci a odvážlivci,“ komentuje složení degustací nutriční specialista Martin Zastko. Ti, kdo si netroufají na hmyz na živo, mohou zhlédnout alespoň videa nebo fotky na www.brouknataliri.cz.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o jakousi „z nouze cnost“ chudých zemí. Opak je však pravdou. Pečená tarantule, smažený štír nebo cvrčci tvoří pevnou součást delikates i v zemích svého původu. O hmyzu se však nemluví pouze jakou o netradičním jídle. Z rostoucím počtem globální populace rostou i opodstatněné dotazy, jak se lidé na naší planetě uživí. Pravděpodobně se nevyhneme pevnému zařazení hmyzu do globálního jídelníčku. Hrst jídla ze sarančat nejenom zasytí, ale dospělý člověk v ní nalezne všechny denní výživové látky a minerály.
Autor: Michaela Králová
Zanechte nám svůj e-mail a 1x týdně vás upozorníme na to nejnovější a nejlepší z našeho webu.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living