Ochutnejte Vietnam na vlastní kůži

Na začátku bylo Pho. Tedy lépe řečeno Pho bo… Velká mísa voňavého silného vývaru, ploché rýžové nudle, plátky křehkého masa a hromada bylinek. Tam někde začala moje láska k vietnamské kuchyni. 

Češi si vietnamskou kuchyni plnou čerstvých a lehkých chutí oblíbili. Není ani divu, spoustu toho máme společného, například lásku k vepřovému masu nebo k vývarovým polévkám. Vietnamci jsou ale chytří, k těžkému masu servírují lehké rýžové nudle nebo rýži, čerstvou zeleninu a hlavně spoustu bylinek, které usnadňují trávení, a proto není člověku po jídle těžko. Za těch pár let, co u nás „vietnam“ frčí, už jsem toho ochutnala dost a nasbírala jsem i spoustu informací, ale to vše s vědomím, že je to jen zlomek toho, co může vietnamská kuchyně nabídnout. Takže když mi Jana Králiková – blogerka (Zásadně zdravě) vyprávěla, že chystá gastro zájezd do Vietnamu, okamžitě jsem se do toho nápadu zamilovala a rovnou udělala rezervaci. Abych to uvedla na pravou míru, byl to můj vůbec první výlet do Asie, takže se mi celkem líbila představa, že napoprvé pojedu na organizovaný zájezd, kde se o mě někdo postará. Což se ukázalo být správným rozhodnutím. Zájezd bezchybně připravila cestovní kancelář Manao, která je zvláštní tím, že pořádá cesty pouze pro ženy (pánové prominou…). A je to vážně skvělé, nikdo neřeší, že má na sobě vytahané tepláky, make-up ani nevyndáte z kufru a rozhodně se hodně nasmějete. Zážitky sbližují a dost pravděpodobně si na takové cestě vytvoříte nová přátelství. A vůbec nevadí, že nikoho dopředu neznáte, ten pocit ostychu ztratíte během prvního dne.

Kromě Jany, která nás celou dobu zahrnovala spoustou informací o gastronomii, s námi jela i nejmilejší průvodkyně Suzy (Sapa trip), mladá Vietnamka žijící v Praze, díky které jsme se dozvěděly rodinné i společenské zvyklosti, spoustu zajímavostí z historie i o životě Vietnamců v Česku. Suzy se zároveň postarala o všechny praktické věci, takže na nás už jen zbylo užívat si, ochutnávat a nasávat atmosféru. Právě teď je v nabídce i březnový gastro zájezd do Vietnamu s Janou Králikovou. Pokud vás moje vyprávění zaujme, máte možnost zažít to samé a já to můžu všemi deseti doporučit. Pro mě to byl nezapomenutelný zážitek!

Na severu je blaze

Celý výlet byl nasměrovaný do severního Vietnamu. Přiletěly jsme do Hanoje, kde jsme se ubytovaly v krásném hotelu přímo ve starém centru města, jen pár kroků od tržnice a jezera. Hanoj je pulsující, barevné a velmi živé (a také hlučné) velkoměsto, které vás zahltí dojmy pro všechny smysly. Nekončící proud skútrů se valí po silnicích a vy se velmi rychle mezi nimi naučíte neohroženě kličkovat. Nabídka jídel je nepřeberná a v různém podání. Na každém růžku najdete street food stánky, které většinou připravují jeden druh jídla a kde si od brzkých ranních hodin až do půlnoci můžete dát polévky, slané palačinky, plněné bagety, grilované maso, sladký pudink…

Mě dost zaujal systém, kdy se na jednom místě připravuje pouze jedno jídlo. Neplatí to jen pro pouliční bistra, kdy stará babička vystrčí před dům hořák a na něm smaží v pánvi banán, k tomu pár pidi plastových židliček a má otevřeno… Podobně fungují i vyhlášené restaurace, kde je sice větší komfort stolování, ale jídelní lístek má taktéž jednu položku. Zkrátka když chcete jít na Bun cha [bún čá], víte, že jdete na určitou adresu a tam vám připraví to nejvymazlenější Bun cha, ale nic jiného k jídlu vám nenabídnou. Přišlo mi to jako skvělý nápad, nabízet jeden super zvládnutý pokrm, na který se budete chtít vrátit.

Ochutnáme i to, co známe

Když už jsem nakousla to v Česku tolik oblíbené Bun cha… Originál hanojská verze se od něj hodně liší – pokud si ho objednáte, na stůl dostanete mísu uvařených tenkých rýžových nudlí bún, obrovskou mísu čerstvých bylinek a pak větší misku ochuceného vývaru s rybí omáčkou, cukrem, limetou, v kterém plavou kousky dokřupava grilovaného bůčku a na ohni pečené karbanátky z mletého vepřového ramínka. Do misky s výrazně dochuceným vývarem si pak máčíte nudle a k masu přikusujete to zelené „listí“, které celé jídlo krásně odlehčí. My jsme ochutnali verzi v příjemné restauraci za 100 Kč i ve vyhlášeném pouličním stánku za 35 Kč a obojí bylo fantastické.

Dalším jídlem, které v Česku uspělo, je Bun bo Nam Bo [bun bó nam bo] – salát z rýžových nudlí se zeleninou, klíčky, arašídy, smaženou cibulkou a plátky grilovaného hovězího masa. Překvapivě – tohle jídlo není na severu Vietnamu vůbec populární – musíte skutečně hledat, než na něj narazíte, ale nám se to povedlo a provedení bylo opravdu bezchybné. Kromě bylinek a chilli vám tu ke ke každému jídlu naservírují drobné limetky velikosti pětikoruny, které mají jemnou vůni mandarinek. Nebojte se jich do jídla vymačkat i několik, skvěle dochutí i polévky.

S Janou jsme také vyrazily do známé restaurace Cha ca La vong, která má na lístku opět jen jedno jídlo Cha ca [čá ká], což je „banánová“ bělomasá ryba, která se smaží na pánvi nad kahanem s kurkumou, koprem a jarní cibulkou a poté se podává s rýžovými nudlemi, krevetovou pastou (pro otrlé), praženými arašídy a chilli. Je to absolutně neodolatelné jídlo, které je přitom jednoduché na přípravu a určitě stojí za to zkusit ho uvařit doma.

A po jídle to chce něčím zapít. Určitě si dejte čerstvě vylisovanou šťávu z cukrové třtiny, je úžasně osvěžující a jemně nasládlá. Pokud chcete něco míň výživného, ochutnejte čerstvý mladý kokos a potom si nechte ořech rozseknout a vydlabejte mladou dužinu místo dezertu. Těžko se odolává i výtečné vietnamské kávě, která je velmi silná a voní po karamelu – kávová zrna se totiž praží na přepuštěném másle. My jsme na ni chodily nejradši do sítě kaváren Cong Ca phe, kde kromě klasiky s troškou salka najdete i ledovou verzi s kokosovou zmrzlinou. A vrcholem byla ochutnávka Ca phe trung, což je káva se syrovým vyšlehaným vajíčkem a salkem. Vypadá to jako cappuccino, ale chutná to jako tiramisu a žloutky s cukrem od babičky dohromady. To nejlepší dělají v restauraci Hanoi Food Culture.

Učíme se vařit

Součástí programu zájezdu byly i tři workshopy vaření. Jeden jsme absolvovaly na farmě asi hodinu od Hanoje s velmi elegantní a ráznou kuchařkou, která nám kromě skvělého jídla vyprávěla i o způsobu života velkých vietnamských rodin, které drží pohromadě a dodržují hierarchii, vysvětlila také, jak Vietnamci uctívají své předky a že díky tomu v každém domě najdete oltář. Ač je Vietnam stále komunistickou zemí, víra a staré zvyky jsou zde velmi zakořeněné. Znakem rodinné soudržnosti je také způsob stolování. Ve Vietnamu je běžné sdílení pokrmů – na stůl se nanosí všechny chody najednou a bývá jich požehnaně. Každý strávník dostane misku nebo talířek, hůlky a příbor a každý si nabírá, na co má chuť. Pokud budete mít příležitost zúčastnit se takové hostiny, ze společných talířů si nabírejte opačnými konci hůlek, které si nevkládáte do úst.

Ve Vietnamu se dříve udržoval zvyk, že se během jídla nepijí nápoje. Mělo to svůj důvod, žaludeční šťávy se díky tomu neředí a trávení funguje mnohem lépe. Proto se až na závěr jídla podává lehká vodová polévka většinou se zeleninou a bylinkami, která má hydratační funkci. Další workshop jsme absolovaly se známou hanojskou šéfkuchařkou Anh Tuyet, která nás nejprve vzala na nákup do tržnice a ukázala nám spoustu nových ingrediencí. Zvlášť prodej masa může Evropana trochu šokovat – ve venkovním stánku prostě na stole leží nasekané maso, žádné chlaďáky tu nečekejte, ale systém je takový, že ráno přivezou čerstvě poražené, rozporcované prase, které se během velmi krátké doby prodá, takže není třeba se bát. Až mě překvapilo, jak krásně čerstvé a voňavé maso se na tržišti nabízí. S nákupem jsme se přesunuly do její restaurace, kde jsme si společně připravily smažené závitky Nem ran [nem zán] s vepřovou krkovicí, zeleninou a jidášovým uchem a dušenou rybu s koprem, zázvorem a kurkumou.

Sa Pa na úpatí hor

Z Hanoje jsme se přesunuly ještě více na sever do města Sa Pa, podle kterého získala jméno i známá pražská tržnice Sapa. Tohle město se pomalu stává turistickým centrem, ale okolí si stále zachovává svůj původní ráz a dechberoucí scenérie s rýžovými políčky za návštěvu určitě stojí. Navštívily jsme tradiční vesnici Cat Cat, která dnes funguje trochu jako skanzen, ale stále tu žijí původní obyvatelé. Pořád zde ručně tkají lněné látky, které barví roztokem z rostliny indigo a zdobí překrásným modrotiskem.

Pár kilometrů od Sa Pa jsme navštívily vesnici Ta Van, kde nás čekal poslední workshop vaření. Ten byl asi nejautentičtější – u paní domácí v kuchyni se vařilo na otevřeném ohništi domácké jídlo – dušená slepice s bambusovými výhonky, plněné zelné závitky se sekaným vepřovým masem okořeněným divokým pepřem a citronovou trávou a marinované špízy z vepřového bůčku. Ani zde nechyběl obrovský výběr zelených bylinek a na závěr místní švestková pálenka.

Kulinárním zážitkem pro větší skupinu může být i tradiční Hot pot. V restauraci vám na stůl přinesou hořák s velkou hlubokou pánví s vývarem. K tomu spoustu talířků s nakrájeným syrovým masem, rybami, mořskými plody, zeleninou, houbami a různým zeleným „listím“. Postupně si ve vývaru uvaříte, na co máte chuť a na závěr si dáte tu báječnou polévku, která z toho všeho zbyde.

Trochu cestování a poznávání

Nejen jídlem živ je člověk, a i když jsme do Vietnamu jely za jídlem, také jsme chtěly něco vidět. Překrásný byl výlet do oblasti Ninh Binh. Kouzelná jezera a jeskyně jsme projely na dřevěných pramicích a po rušné Hanoji to byl opravdu balzám na duši. Každopádně se na lodi nemáte kam schovat před sluníčkem, takže doporučuji koupit si tradiční vietnamský slamák – rychle pochopíte, proč ho Vietnamci stále nosí – je to prostě příruční slunečník.

Navštívily jsme také místo zvané Hang Mua – Tančící jeskyně, které je proslulé přenádhernou vyhlídkou na krajinu a kaňon řeky. A je opravdu nezapomenutelná, zvlášť proto, že na ni vede 468 schodů, takže ten úchvatný pohled je skutečně zasloužený.

Opravdovým zážitkem byl výlet na nejvyšší místo Indočíny – vrchol Fansipan ležící 3143 metrů nad mořem. Dostanete se na něj jednou z nejdelších lanovek na světě, cesta v ní trvá půl hodiny a ten překrásný výhled do krajiny se vám v mozku usadí jako fototapeta. Vrchol byl za naší návštěvy v mlze, ale stejně to byl zážitek – cestou dolů zpátky k lanovce si nezapomeňte prohlédnout krásné chrámy, obří sochu Buddhy nebo sochy mnichů lemujících cestu.

Perličky z Hanoje

Každý pátek se večer uzavře staré centrum Hanoje autům a motorkám a promění se v obří noční trh. Obrovské množství lidí si vyrazí dát něco dobrého k jídlu a pití, na ulicích hrají kapely i vystupují tradiční umělci, v některých ulicích jsou stánky s různým zbožím za pár korun, a pokud nemáte Google Maps nebo vysoce vyvinutý orientační smysl, pravděpodobně se ztratíte. Ale nebojte se, cesta zpátky se vždycky najde a tenhle mumraj rozhodně stojí za to zažít. Když vás popadne hlad, zastavte se někde na plněnou bagetu Banh mi pate [baň mí paté], která se plní masem, paštikou nebo vajíčkem se spoustou zeleniny a bylinek. Nebo si dejte výtečné Banh cuon [baň kuon], palačinky z rýžového těsta dělané na páře, které se plní mletým vepřovým masem a jidášovým uchem, navrch se sypou křupavou osmaženou cibulkou a podává se k nim omáčka Nuoc cham [nəok čam] z rýžového octa, cukru, rybí omáčky a horké vody a česneku.

A ráno si dejte jako většina Vietnamců k snídani polévku Pho. Je to ideální vyprošťovák po dlouhé noci, ale i když vyprostit nepotřebujete, zjistíte, že je to skvělý začátek dne. A vlastně je to fajn i jako oběd nebo večeře. Polévky se prostě ve Vietnamu jedí ve velkém a je celkem škoda, že u nás se masivněji nenabízí více druhů. Určitě stojí za ochutnání třeba Bun ca [bún ká], což je rybí polévka se smaženými kapřími karbanátky s vodním celerem, rajčaty, koprem a koriandrem.

Tu mimochodem mají excelentní v pražské tržnici Sapa, kde ochutnáte asi největší výběr z vietnamské kuchyně u nás. Anebo leťte do Vietnamu, je to země, která toho má mnoho co nabídnout a její barevný odraz vám ve vzpomínkách ulpí napořád…

Autor: Klára Michalová

Manao

Cestování, které spojuje ženy

Pokud máte vysněnou destinaci, ale svůj sen nesdílíte se svým partnerem, pokud nemáte parťáka k prožití svých nejdivočejších cestovatelských snů, pokud chcete utužit svůj mateřský vztah s dcerou nebo naopak posílit vztah s matkou, pokud chcete zažít dobrodružství nebo jen relaxovat a poznávat… Pokud jste žena a ráda cestujete, tak právě pro vás je Manao! V nabídce projektu Manao můžete nalézt zájezdy na exotická místa, ale i do evropských měst. Potkáte inspirativní ženy, které spojuje touha navštívit stejné místo a společně si ho užít. Vydejte se do jarního Japonska nebo mezi beduíny v Jordánsku. Jezděte na koních v Gruzii nebo prozkoumejte zákoutí Madridu… Silné zážitky, nabitý program, dotažená organizace, nezapomenutelné vzpomínky… Splňte si své nejtajnější sny! www.manao.cz

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty