Sladké květy fenyklu

Fenykl je dobře znám jako zelenina. Jeho bílé bulvy se prodávají celoročně. To kvůli globalizaci a nikoli, že byl měl nekonečnou sezonu. Bulvy pocházejí z rostliny, které se botanicky nazývá Foeniculum vulgare, tedy fenykl obecný. Stejné jméno nese i bylina, která hojně a divoce roste ve Středomoří a u nás s poměrně minimální zahradní péčí. Rozdíl je v tom, že ten prvně jmenovaný je vyšlechtěný, a to do mnoha variet. Evropský zelinářský soupis jich má kolem devadesáti.

Miluje slunce

Na jihu Evropy roste fenykl podobně ochotně jako u nás třeba kopřivy. Vybírá si nehostinná místa, kde se může dostatečně „roztahovat“. Jeho stonky klidně dosahují výšky až dva a půl metru. Potřebuje dobře drenážovanou půdu a snáší bez úhony i poměrně velké sucho. V jihofrancouzském Marseille se tradičně sbíral na svátek svatého Michala, což je 29. září. V tu dobu prý obsahuje nejvíce aroma. V srpnu ovšem ještě bujně kvete.

Maraton či seno a jiná jména

Botanické označení vychází latinského slova fenuculum, což je zdrobnělina od slova sena. Jeho jemně rozvětvené lístky lehké jako pápěří jsou prostě „seníčko“. V řečtině se bylina nazývá marathon. Vesnice, která se stala synonymem vytrvalostního běhu, by se tedy česky možná mohla jmenovat Fenyklov. Velký bylinář Mathioli jej nazývá kopr vlašský.

Co s ním v kuchyni

Jedlá je celá rostlina. Šťavnaté květy fenyklu je třeba užívat v létě, protože sušit se moc nedají. Mají překvapivě sladkou chuť a aroma příbuzné anýzu nebo lékořici. Vytvářejí vynikající akord s rybami – studenými i grilovanými, a také s nejrůznější letní zeleninou – lilky, cuketami, rajčaty. Ozvláštní okurkové saláty nebo smetanové dipy. Již výše zmíněný Mathioli mluví o Foeniculum Saccharatum neboli „kopr zadělaný do cukru nebo potažený cukrem“. Květy jsou i ideální ingrediencí, z níž lze kouzlit nejrůznější letní nápoje – šťávy nebo sirupy. Je to ideální květ na experimentování s různými recepty na želé. Fenyklu jsou připisovány rozličné léčivé vlastnosti, a tak ještě do třetice citace z klasika: „Někteří pojídají vlašský kopr po jídle na závěrku a dobře dělají, neboť jim ostří zrak, posiluje žaludek, napomáhá dobrému zažívání a rozhání větry.“

Autor: Jana Vlková

www.kytkykjidlu.cz, http://www.kytkykjidlu.blogspot.cz/, www.facebook.com/kytkykjidlu