Bulimie: dobře ukrývaná porucha příjmu potravy

Za poruchami příjmu potravy stojí nízké sebevědomí

Jak někoho může napadnout tak jednoznačně nezdravé řešení? Bulimie je stejně jako ostatní poruchy příjmu potravy psychickou nemocí. Často postihuje osoby s nízkým sebevědomím a sebeúctou, které se pak snaží vypadat dobře za každou cenu. Spouštěčem nemoci bývají složitější životní období, jako třeba rozchod s partnerem nebo změna zaměstnání. K rizikovým patří také puberta, s ní související změny postavy a neuvážené kritické poznámky okolí. Při konverzaci na toto téma proto postupujte velice opatrně.

Paradoxně i pochvalné vyjádření k výsledkům diety může napáchat neplechu. Původně neškodná dieta se tak může zvrhnout k nepřiměřeným a nezdravým snahám o další zhubnutí. Neznamená to, že už nikdy nemůžete nikoho pochválit, že zhubl. Pokud jde však o osobu, která se zabývá jen a pouze svým vzhledem, raději se k redukci váhy příliš nevyjadřujte. Právě přehnaný zájem o vlastní vzhled a hmotnost značí, že něco není v pořádku.

Rozpoznat bulimii není snadné

Zatímco u osob trpících anorexií si každý dříve či později všimne výmluvně hubené postavy, bulimie není vidět tak jednoznačně. Bulimici obvykle vypadají „normálně“ a u stolu toho naopak spořádají dost. Zpozorněte, pokud se váš spolustrávník vydává často hned po jídle na toaletu. Principem nemoci je totiž snaha snězené jídlo co nejdříve vyvrátit. Nejčastěji se bulimici snaží vyvolat zvracení, průjem, naloží si nepřiměřenou pohybovou zátěž nebo po fázi přejídání nastolí období hladovění.

Jak z toho ven

Cesta z bulimického kolotoče není snadná a vyžaduje zejména ochotu nemocného uzdravit se. Součástí léčby je napravení fyzických škod, hlavně poškozené trávicí soustavy. Z počátku se proto neobejde bez hospitalizace a podávání infuzních přípravků, poté již stačí docházet na pravidelné kontroly a striktně dodržovat stravovací plán. Důležitá je také psychoterapie a užívání léků zlepšujících psychický stav.