BLOG: Miluji vaření!

Má sbírka kuchyňských pomocníků je ohromná. Mám vařič rýže. Když jsem prožívala sushi období, tak jsem ho párkrát použila, teď už jen zabírá místo. Hned vedle něj se rozvaluje parní hrnec – ohromný a téměř nepoužitý. Mají i třetího bratra – multifunkční hrnec, který umí vše. Je ze všech největší, čtyřhranný, trůní na kuchyňské lince, protože se nikam nevejde. Jeho čas přichází pouze tehdy, když potřebuji ohřát knedlíky nad párou – a to je dvakrát do roka.

Miluji vaření! Foto: Thinkstock

Další do party je výrobník zmrzliny. Vzhledem k tomu, že za celé léto si koupím jeden kopeček pistáciové jako vzpomínku na dětství a mám zase na rok pokoj, je to dárek k nezaplacení. A protože zbytek rodiny je na tom podobně, výrobník ležel dlouho nerozbalený. Jeho čas nadešel pouze jednou, když děda slavil svátek. Tehdy nás napadlo, že mu uděláme alkoholickou zmrzlinu a nalili jsme do stroje pár lahví vaječného koňaku. Trochu jsme zapomněli, že alkohol, stejně jako zimní voda do ostřikovačů, prostě nezmrzne...

O pekárně na chleba se snad ani nemá cenu zmiňovat. Několik pokusů stačilo ke zjištění, že chleba v něm upečený kůrku jako od pekaře stejně mít nebude a bylo hotovo. Pekárna byla potupně nacpána do skříňky se zavařeninami, kde dál překáží.

Miluji vaření! Foto: Thinkstock

Sbírku doplňují mixéry, toustovače, topinkovače, elektrické nože, elektrický kráječ na cokoliv, sekáčky na zeleninu… Stroj na překapávanou kávu, kterou nikdo nepije, a několik kávovarů s parametry k ničemu.

Srandu jsme si užili jen s palačinkovačem. Vypadá jako černá plotýnka s dlouhou rukojetí, namáčí se do těstíčka a palačinky vyrábí do několika vteřin. Stačí získat ten správný grif na seškrábnutí v pravou chvíli a je z vás palačinkový král. Za deset minut máte sto palačinek a můžete jimi nakrmit celou ulici.

Má kuchyně je naplněna k prasknutí a žádnou skvělou vychytávku už tam nechci. Přichází ovšem dilema – jak to mé tchyni šetrně sdělit. Už jsme to dvakrát zkusili. Poprvé, čerstvě po Vánocích, kdy si to ovšem vysvětlila tak, že se nám pouze netrefila do vkusu, a podruhé letos v létě. Nasadili jsme dospělé výrazy a začali hovořit o tom, že žádné velké dárky nepotřebujeme, že nám bude stačit třeba lahev dobrého vína. Vykulila na nás oči a zděšeně vyhrkla, že už má nakoupeno. A oči se jí stočily do ložnice, kde na zemi stála obří krabice...

Autor: Petra Husáková