Český mazanec patří k Velikonocům Zdroj: iStock
Český lid si zakládá na staročeských tradicích a vždy se rád vrací do historie nasát atmosféru a zavzpomínat na zvyky našich prababiček. Každoroční svátky si umíme užít dosyta, zejména pokud je příležitost připravit něco dobrého na zub. Nyní nás čekají Velikonoce. K těm neodmyslitelně patří tradiční dobroty, kterým se sice během staletí změnila receptura, ale vylepšené se připravují dodnes. Podívejte se, jak to bylo s mazancem.
Velikonoční stůl zdobil mazanec už od přelomu 15. a 16. století. Řadí se mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Receptura se lišila v závislosti na majetku rodiny. V bohaté vrstvě si vychutnávali mazanec hutnější žluté barvy s tvarohem zdobený rozinkami a mandlemi, zatímco v chudších rodinách vyšel bochník z obyčejného kynutého těsta bez dalšího zdobení a ingrediencí. V obou případech se nepřidával cukr, ten byl v těchto dobách vzácným a zároveň někdy i neznámým zbožím.
Kompletní recept najdete ZDE: Kynutý mazanec
Sladké kynuté těsto ve tvaru bochníku se připravuje tradičně o Bílé sobotě. V minulosti jej totiž hospodyně braly do kostela posvětit. Před pečením se nesmělo zapomenout do těsta vyříznout křížek, který symbolizoval křesťanskou víru. Kněz mu pak dal pomazání – a právě odtud následně vzniklo pojmenování pomazanec nebo také mazanec.
Křížek na vrchu mazance má i praktický účel, protože jím utíká při pečení vzduch a pečivo tak jinde nepopraská. Dnes se u menších bochánků křížek maluje i polevou.
Velikonoční neděle byla po dlouhém období půstu prvním dnem, kdy se lidé mohli dosyta najíst. Mazanec se jedl ke snídani, a stal se tak symbolem konce odříkání a oslav nového života. Některé prameny uvádějí, že mazanec je také připomínkou hostie, suché oplatky, kterou věřící přijímají během mší svatých. Má znázorňovat Kristovo tělo.
Kompletní recept najdete ZDE: Velikonoční beránek z tvarohového těsta
Skutečný velikonoční mazanec se pekl doma s tvarohem. Zkušené hospodyně s přípravou kynutého pečiva nejspíš problém neměly. Mladé dívky se správný postup však musely naučit, aby se mohly těšit z dobrého výsledku.
Bílá mouka se nasypala do sladké smetany, trochu se vše zahřálo a zamíchalo. Potom se do několika vajec vlily kvasnice a dlouho se směs musela míchat lžící. Vše se spojilo a do hotového těsta se přidal šafrán, hřebíček a strouhaný tvaroh. Bochánky se sázely do pece, ještě když bylo těsto teplé. Na masité dny se připravoval mazanec plněný masem, ovocem a sýrem.
Zdroj: Magdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, kojetinskamouka
Kompletní recept najdete: Velikonoční nádivka
Tradiční velikonoční menu je z podstatné části sladké. Na svátečním stole nesmí chybět velikonoční beránek, který může mít různé podoby a také může být z různého těsta. Mezi nezbytné klasiky patří kynutý mazanec, někdo má raději jidáše a v poslední době je oblíbený i mrkvový dort nebo zdobené muffiny a cupcaky.
Na málokteré slavnostní tabuli chybí nádivka, nebo chcete-li hlavička. Upotřebí se v ní hodně zeleného lupení, tradiční kopřivy, ale i mladý špenát nebo medvědí česnek. K nádivce patří i kousek mladého masa – kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík. A rozhodně zkuste i výtečné, i když trochu neznámé velikonoční polévky! Doporučujeme například šmigrustovku s vejcem natvrdo a řízným křenem. Nebo výborný polský žurek či bílý boršč.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
