Pochoutky na vánočním stole vycházejí z křesťanské tradice, národní kuchyně a lidových zvyklostí. Bývají kombinací toho nejlepšího, co lze ze sezonních surovin připravit.
Na Štědrý den se dříve dodržoval přísný půst (s příslibem vidiny zlatého prasátka). V současnosti je většinou zvykem jíst střídmě a bez masa. Postní štědrovečerní hostina by měla být slavnostní, výživná, ale lehká, aby měli všichni dost energie na celonoční bdění, jak vyžaduje křesťanská tradice. Na Boží hod se na stolech většinou objevují pečená masa, bohaté přílohy a syté koláče.
Na Slovensku je zvykem dát pod ubrus slavnostně prostřeného stolu mince, které mají zajistit blahobyt rodiny na příští rok. Před večeří je přípitek a pojídají se oplatky s medem. Dříve se po celý prosinec pekly na farách a pak se roznášely věřícím. Jsou symbolem duševní čistoty a radosti. Tradiční polévkou je kapustnica (zelná polévka) nebo polévka z fazolí či čočky, často s přídavkem sušených švestek a/nebo smetany. Hlavním chodem je ryba. Zvyk jíst smaženého kapra s bramborovým salátem přišel na Slovensko s českými rodinami. Sladkou tečkou štědrovečerní hostiny bývají kynuté záviny a štrúdly s makovou, ořechovou nebo tvarohovou náplní.
Německo nemá typickou štědrovečerní večeři, menu se liší podle oblasti. Zatímco někde si pochutnávají na sýrovém fondue, jinde připravují kapra na modro, lososa v listovém těstě, vinné klobásky s bramborovým salátem, drůběží frikassé, zeleninovou polévku, šneky. Ale také Maultaschen, taštičky z nudlového těsta plněné špenátem, houbami nebo masem. Na Boží hod se jí pečená husa, krůta nebo kachna podávaná s bramborovými knedlíky (Klősen) a červeným zelím ochuceným slaninou a jablky. Sladkosti voní skořicí, vanilkou a marcipánem. Typickým vánočním moučníkem je i u nás dobře známá štola, plná rozinek a kandovaného ovoce. Všude se prodávají perníčky (Printen), polévané čokoládou. Na předvánočních trzích je hitem bramborák s jablečným pyré (Apfelmus). (Nutno dodat, že německé bramboráky neobsahují česnek).
Polsko je velká země s bohatým vlivem židovské, německé, litevské a dalších kuchyní. Štědrovečerní večeře je nejslavnostnější událostí roku. Prostírá se vždy o jedno místo navíc pro neočekávaného hosta. Skládá se z 12 chodů a může trvat i několik hodin. Začíná obvykle řepným borščem s bílými fazolkami nebo knedlíčky plněnými houbami a smaženou cibulkou. Často se jí také polévka ze sušených hřibů s nudličkami, rybí vývar nebo bílý boršč. Následuje ryba – kapr se sušenými houbami, kapr „po židovsku“ (dušený ve vlastní šťávě s cibulí, mandlemi, rozinkami a chlebem), jeseter. V mnoha domácnostech jsou součástí sváteční tabule nakládaní sledi se smetanou, jablky a cibulí. Podávají se s řepným salátem nebo bramborami. Jedí se i další vynalézavá bezmasá jídla: taštičky (pierogi) z nudlového těsta plněné dušeným zelím a sušenými houbami a zelné závitky plněné kroupami a sušenými houbami. Poláci obecně mají rádi sušené a uzené ovoce a tradičně je používají i při přípravě vánočních dezertů. Jedním z nich je kutia, která se vaří z krup, máku, sušeného ovoce, medu a ořechů. Nebo makielki – mák povařený se sušeným ovocem a ořechy se smíchá s bílým chlebem namočeným v mléce a medu. Pro zajímavost je třeba říci, že Poláci, věrni křesťanské tradici, nepijí po celý Štědrý den alkohol a první vánoční přípitek si dávají až o půlnoci.
V Rakousku se vánoční tradice liší také podle oblastí. Například ve Štýrsku děti na Štědrý den obědvají slanou obilnou kaši (pšeničnou nebo pohankovou), ochucenou škvarky. Jako předkrm si Rakušané při štědrovečerní večeři dopřávají studené obložené mísy, ale také jӓgerwecken, veku plněnou majonézovým salátem s nakládanými okurkami, hráškem, mrkví, šunkou a sýrem. Jí se také fondue, klobásky, majonézové saláty i kysané zelí. Tradičními polévkami jsou Schnittlsuppe (opečené krajíčky chleba se posypou škvarky, zalijí vývarem a dozdobí zakysanou smetanou a pažitkou), hovězí a nudlová polévka s klobáskami. V rybím menu převládá kapr na různé způsoby (i „náš“ s bramborovým salátem) a uzený losos.
Nevyhýbají se ani masu: Oblíbená je vepřová pečeně a Tafelspitz (plátky vařeného hovězího masa, tzv. květové špičky) s jablečným křenem. V následujících dnech si podobně jako jinde Rakušané pochutnávají na pečené huse s knedlíky vařenými v ubrousku a s červeným zelím. V Rakousku se stejně jako u nás peče vánoční cukroví. Tradičně se pečou také záviny a vaří se Bachlkoch, mléčná kaše sypaná mákem.
Autor: Ester Brožová
