Sezona růžového vína je tady. Co o něm víte? Otestujte se

Jak ale Češi zvedají skleničky s růžovým ze stolu častěji, ukazuje se, že zdaleka ne každý má jasno v tom, co vlastně pije. Schválně, jak jste na tom vy? Otestujete se pár otázkami?

Jak se dělá růžové víno?

Ne, rozhodně to není smícháním červeného a bílého? Tato praktika je dokonce zakázaná českým zákonem. Růžové víno sice může vzniknout i společným použitím bílých a modrých hroznů ještě před kvašením, ale nejběžnější postup je, že se po velmi krátkou dobu před lisováním (3 až 24 hodin) nechávají rozmačkané hrozny modrých odrůd v kontaktu se slupkami. To ty totiž obsahují červené barvivo, které dává výslednému vínu barvu. Čím déle jsou hrozny spolu se slupkami, tím je pak víno tmavší a jeho barva sytější.

Co je to klaret?

Tak trochu kouzlo, u nás se tak nazývá bílé víno vzniklé z hroznů modrých odrůd. Dělá se tak, že se modré hrozny okamžitě vylisují, takže pak dávají prakticky čirý mošt a víno z něj nese právě označení klaret.

A co byste řekli o ryšáku?

Jedná se mimo jiné o starší označení pro růžová vína v různých oblastech Česka, růžová vína mají totiž na našem území dlouhou historii, jen svoje dnešní označení získala relativně nedávno. První zmínky o růžovém pochází už přibližně ze 4. století př. n. l., kdy slavný Hippokrates povzbuzoval své pacienty, aby pili světle červený lahodný nápoj. Velkého rozmachu se růžová vína dočkala ve středověku, především ve Francii, kde se společně vysazovaly odrůdy Pinot Noir a Pinot Gris a jejich společným zpracováním se zrodila vína světlejšího odstínu.

Jakou má růžové víno v tuzemsku tradici?

Opravdu dlouhou, doložená je výroba vín s růžovým nádechem už od 16. století. Drobní vinaři se smíšenou výsadbou museli lisovat své nadrcené hrozny na obecních lisech, případně u „velkovinařů“. Tím se proces výroby vína protáhl a čekání na volný lis způsobovalo, že mívali výsledný mošt zbarvený do růžova.