Čím těžší lahev, tím lepší víno? Co o víně skutečně prozradí jeho obal Zdroj: iStock
Vinobraní a podzimní degustace lákají k objevování nových vín. Při jejich výběru však nemusí rozhodovat jen odrůda či původ, ale také samotná lahev. Její hmotnost, barva nebo hluboké dno mohou působit jako známka kvality. Co z toho má skutečný význam a co je především marketing?
Není lahev jako lahev. Některé jsou štíhlé a elegantní, jiné mají výraznější křivky či robustnější tělo. Jejich tvar přitom není náhodný – často odkazuje na vinařský region, ze kterého pocházejí. V Česku se nejčastěji setkáme se čtyřmi typy.
Klasikou je bordovka, lahev s rovnějšími boky a výraznými rameny, která dostala název podle francouzského regionu Bordeaux. Tradičně se spojuje především s červenými víny. O něco oblejší křivky má burgundská lahev, typická širším tělem a mírně skloněnými rameny. Nejčastěji v ní najdeme Chardonnay či Pinot Noir.
Milovníci ryzlinku zase dobře znají rýnskou lahev – vysokou, štíhlou a elegantní, které se přezdívá také rýnská „pistole“. Zcela jinou kategorií je šampaňská lahev. Její robustnější vzhled totiž není jen otázkou designu. „Ta je většinou ze silnějšího skla, aby vydržela ten tlak v lahvi, protože přímo v ní probíhá druhotné kvašení,“ vysvětluje vinař Jakub Nichta.
Při výběru lahve hraje roli barva skla i hmotnost. Tmavší sklo může víno lépe chránit před světlem, které může negativně ovlivnit jeho vůni a chuť, a zároveň pomáhá odlišovat jednotlivé výrobce.
„Olivová barva je často vnímána jako sofistikovanější a elegantnější než velmi tmavá cuvée barva. Tento odstín může lépe podtrhnout prémiový vzhled vína a být atraktivnější pro spotřebitele,“ říká Libor Maša z Vetropack Moravia Glass, který zároveň dodává, že tmavá cuvée barva může být na přeplněném trhu méně rozpoznatelná.
Vyšší hmotnost lahve má opodstatnění jen u šumivých vín, u nichž musí lahev odolat vyššímu tlaku. „U tichých vín je to spíše marketingové rozhodnutí vinařství, že chce nějaké víno naplnit do těžší lahve,“ dodává Nichta.
Jak je to vlastně s prohlubní na dně lahve od vína? Zdroj: iStock
Hlubokou prohlubeň na dně lahve si mnozí spojují s kvalitnějším vínem. Jde o zažitou představu, kterou může posilovat i fakt, že tento prvek najdeme na lahvích mnoha tradičních a prémiových vín.
Lahve na ryzlink mívají prohlubeň na dně zpravidla jen minimální, zatímco bordovky a burgundské lahve ji mají o něco větší. „Je to spíše tradice, design. Někteří zákazníci to považují za důležité, ale ve skutečnosti to na tu lahev nemá žádný vliv,“ vysvětluje Nichta.
Evropská legislativa a tlak na udržitelnost motivují výrobce obalů i vinaře k používání stále lehčího skla. „Sklářský průmysl postupně snižuje hmotnost lahví, zvyšuje jejich odolnost, zlepšuje využívání skleněných střepů a pracuje na snižování závislosti na fosilních palivech,“ vysvětluje environmentální inženýr Juraj Golej.
Také ve vinařstvích se stále více využívají lahve se šroubovacím uzávěrem a minimálně prohloubeným dnem. „Je to z toho důvodu, že se v podstatě snažíme šetřit, respektive snižovat hmotnost skla, a de facto šetříme životní prostředí, ať už při samotné výrobě, nebo následně při přepravě,“ dodává Nichta.
Lehčí lahve přitom nemusejí být méně odolné. „Moderní technologie umožňují výrobu lahví s optimální tloušťkou stěn a pevností, což může kompenzovat snížení hmotnosti,“ uzavírá Maša.
Až tedy příště sáhnete po víně, nenechte se zmást hmotností lahve ani hloubkou jejího dna. O kvalitě vína totiž samotný obal nerozhoduje.
Zdroj: TZ (Norbert Hoferica)
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
