Velikonočního beránka z piškotového těsta si můžete upéct i koupit. Zdroj: iStock
Velikonoční svátky jsou plné symboliky. Mnohé ze zvyků jsme si během let přetvořili do podoby jídla. Třeba zajíček, který k velikonočním svátkům neodmyslitelně patří, se v obchodech objevuje nejčastěji v čokoládové podobě. Beránek se pro změnu peče z piškotového těsta a zdobí se sladkou polevou. Jejich historie je hluboce zakořeněná.
Symboliku zajíce do naší historie přináší ještě předkřesťanské generace. Zvyk vychází z dob vítání prvních teplých slunečních paprsků, tedy očekávaného jara. Objevuje se v mytologii řecké, egyptské i čínské, kde převážně symbolizuje štěstí a plynoucí čas života.
Podle lidové tradice se věřilo, že zajíc nikdy nespí, protože nemá oční víčka. Je tak symbolem zmrtvýchvstání. Bible o zajíci mluví jako o maličkém stvoření na Zemi, ale moudřejším nad mudrce. Nejspíše proto se stal symbolem chudých, pokorných a skromných.
Zajíce však v křesťanství neviděli zpočátku rádi, neboť se o tomto zvířeti tvrdilo, že překypuje nadměrnou smyslností a příslovečnou zaječí plodností. Začal se proto vyobrazovat s bílou srstí u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením.
Zajíc a vejce
V dnešní Evropě je zajíc nejčastěji vyobrazován spolu s čokoládovými vajíčky. Toto netradiční spojení vzniklo nejspíš ze zajícovy jarní touhy vydávat se k lidským obydlím. Jedná se však o velmi plaché zvíře, proto je mu přisuzováno tajemné rozmisťování vajec po zahradě.
Druhá varianta vzniku spojení vajec a zajíce se vysvětluje shodou náhod. V minulosti se k chlebu pečeném ve formě zajíce přidávaly do mísy kraslice. Časem tak vzniklo notoricky známé spojení zajíc a vejce.
K Velikonocům neodmyslitelně patří i pečený beránek z piškotového těsta. Svou symboliku získal v dávných časech biblického Starého zákona. Izraelský lid ve starověkém Egyptě toužil po vysvobození. V předvečer desáté egyptské rány a odchodu z Egypta musely všechny židovské rodiny obětovat beránka a jeho krví pomazat dveře do světnice. Tak předešly smrti všech prvorozených, včetně dětí a zvířat.
V křesťanské víře je za beránka považován Ježíš Kristus, který se obětoval pro dobro lidstva. Musel tak snášet všechno utrpení a prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Jedná se o symbol nevinnosti a lidské záchrany. Sám Ježíš u poslední večeře jedl právě beránka.
Beránek jako Ježíš Kristus
Zvyk připravovat sladkého beránka právě na Velikonoce je tedy velmi jasný. Připomínáme si tím Ježíše Krista, který právě na Velikonoce zemřel a poté vstal z mrtvých. Podle biblických historiků se ve chvíli, kdy Ježíš umíral na kříži, v Jeruzalémně zabíjel velikonoční beránek. Oba dva tak umírali pro dobro lidstva a tím vzniklo přímé spojení s Ježíšem a beránkem.
Dnes nedokážeme s jistotou určit, kdy piškotový beránek nahradil dříve běžné jehněčí maso. Křesťané však přijali fakt, že beránek byl obětován právě v den ukřižování Spasitele a přiklonili se k jeho pečení z těsta.
V minulosti se beránek poléval bílou polevou či sypal cukrem. Pokládal se do ošatky s kraslicemi a přidávalo se něco zeleného ze zahrádky jako připomínka jara. Původně se do beránka zapichoval červený praporec jako odkaz na zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ten totiž vystoupil z hrobu s červeným praporcem a křížem.
Kompletní recept najdete ZDE
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
