Pivo není jen klasický ležák. Existují desítky pivních stylů a stále vznikají nové a nové. Jaké jsou základní druhy a jak se vyznat v těch nejznámějších?
Komerční sdělení
Existují desítky pivních stylů, vyznáte se v nich?
Ležák, IPA, Pale Ale... Znáte své pivo? Zdroj: Budějovický Budvar
Spodně kvašená piva a první ležák
Piva lze jednoduše rozdělit podle druhů kvašení. V České republice se nejčastěji setkáváme se spodně kvašenými pivy, mezi které se řadí i klasický český ležák. Spodně kvašená piva kvasí při nižších teplotách okolo 10° C. Následně pivo leží měsíc i déle při ještě nižších teplotách, a právě tady vzniklo označení ležák. U spodně kvašených piv převažují vůně a chutě po sladu, hořkých a aromatických látkách z chmelu.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Kde se pije dobré pivo? Najděte inspiraci na pivomapě létajícího sládka ZDE
Nejrozšířenějším pivem na světě je světlý ležák plzeňského typu, který se začal ve velkém vařit kde jinde, než v Plzni roku 1842 a od té doby si získal všeobecnou oblibu. Poznáme ho především podle husté a krémové pěny. Mezi další známé spodně kvašená piva patří polotmavý a tmavý ležák. Všechny ležáky se pyšní výraznou pěnou.
Bock
Spodní kvašení využívá například i Bock. Původně se toto pivo začalo vařit v Dolním Sasku pro chladnější počasí. Vyrábí se hlavně na různé mimořádné příležitosti nebo se s ním můžete setkat na známém Oktoberfestu. Doba ležení by měla být v rozmezí 4 až 10 měsíců.
Budějovický Budvar Zdroj: Budějovický Budvar
Svrchně kvašená piva
S rostoucí oblibou minipivovarů si stále častěji můžeme vychutnat i svrchně kvašená piva.Oproti spodnímu kvašení se tato piva kvasí za vyšší teploty a výsledná piva jsou většinou chuťově výraznější a rozmanitější než ležáky. Svrchně kvašená piva mají také většinou nižší obsah oxidu uhličitého, který se projevuje tím, že má pivo menší říz a nižší schopnost vytvářet bohatou pěnu.
ALE
Obzvláště v Anglii a Belgii jsou velmi oblíbená svrchně kvašená piva. Obecně se označují jako ALE. Tato piva jsou často silně chmelená a s výraznou hořkostí a vůní, kterou udává použitá odrůda chmele. Základní skupiny piv typu ALE souvisí s místem jejich tradičního rozšíření. Například APA, neboli American Pale Ale, EPA – English Pale Ale, Belgian Ale. U Indian Pale Ale (IPA) to však zcela neplatí. Chuť je dána použitými surovinami a místními zvyklostmi.
Opičí EJL Zdroj: Budějovický Budvar
Stout
Dalším druhem svrchně kvašených piv je Stout. Tmavé, výrazné pivo, jehož aroma někdy připomíná kávu. Nejvíce fanoušků má ve Velké Británii a Irsku.
Pšeničné pivo
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pšeničné pivo. (Weizen, nebo Weisse). Oproti anglosaským a belgickým pivům typu ALE je to svěží pivo, jasně zlaté žluté barvy a obsahuje minimálně 50 % pšeničného sladu, odtud si získalo svůj název. Aroma připomíná citrusy, banány a někdy i hřebíček a vanilku. Je ideálním pivem na léto, protože je velmi osvěžující. Někdy jsou tato piva označována jako německý ALE a do jejich rodiny patří i kyselý Berliner Weisse a lehce osolený Gose, domovem v Lipsku.
Spontánně kvašená piva - šampaňské mezi pivy
Spodně a svrchně kvašená piva už známe, ale v poslední době o sobě dávají vědět i spontánně kvašená piva. Někteří tyto piva nazývají šampaňským mezi pivy. Jedná se o historický způsob kvašení. Technologie těchto „prapiv“ je sice zdánlivě velice primitivní, ale je velmi pracná a časově náročná. Je založená na správné mikroflóře a prostředí pro spontánní kvašení se buduje několik let. Chuť těchto piv bývá většinou kyselá a po ovoci. Pro pivaře zvyklého na klasické ležáky může být chuť Lambicu, Geuze nebo Krieku velmi neobvyklá.
Toto vše, co bylo výše napsáno slouží pouze k hrubé orientaci ve světě piva a určitě se najdou skalní puristé, kteří se budou do krve hádat, že to tak není a že jsou v tom nepřesnosti, že Weizen nemusí být vždy žlutý a podobně. A o tom je právě ta pivní rozmanitost.
Autor článku
Komerční sdělení
