S Klárou v kuchyni #14: Na Šumavě

S Klárou v kuchyni na Šumavě Zdroj: Klára Michalová

K Šumavě mám od dětství výjimečný vztah. Shodou okolností jsem tam trávila prázdniny u táty na chalupě, jezdila tam na letní tábory i zimní výcviky a zažila i nějaké školy v přírodě.

Je to krásná krajina, plná magických zákoutí, překrásných lesů a pozitivní energie. Poslední léta jsem sice volný čas trávila v jiných koutech země, ale na Šumavu se nedá zapomenout :) A tak jsem poprosila kamarádku ze Sušice, jestli by nevěděla o nějaké hezké chalupě k pronájmu. Ta se našla a poslední prázdninový týden jsme vyrazily v silné sestavě – já, moje sestřenice Kristina a naše (dohromady) 4 děti.

Asi nemusím připomínat, že právě v té době v Čechách i na Moravě vrcholil houbařský boom a Šumava všem houbařským lokalitám bezpečně kralovala. Naše chalupa byla pár kilometrů od Sušice, na úplné samotě... Výhled do otevřené krajiny, za chalupou les. Krásný a velice plodný les... :)))

Výhled od chalupy skýtal magický pohled. Foto: Klára Michalová

Stačilo vyjít na půl hodinky a vracely jsme se s plným košem rozmanitých druhů hub. Pravé hřiby, kováři, křemenáče, bedly, masáky i lišky – prostě mé houbařské srdce hlasitě plesalo. Začaly jsme klasickou bramboračkou, v které bylo ale hooodně hub a málo brambor, nemohla chybět ani smaženice s vejci. Protože jsme našly i pár hub jménem ryzec syrovinka, opražila jsem je nakrájené na proužky s kmínem jako houbové škvarky.

Dětem jsme obden dělaly výtečné, bleskurychle hotové lívance z kefíru. Na ty vám dám recept na Fresh příští týden i s mým šumavským experimentem – ostružinovým máslem. Můžu jen prozradit, že to dopadlo dobře a všem moc chutnalo :)

S Kristinkou jsme plánovaly odlehčený jídelníček, takže jsme z Prahy přijely vyzbrojené přibližně čtyřmi plnými taškami zeleniny všeho druhu a jedním pěkným kuřetem... To jsem rozpůlila a pomazala medovou hořčicí, pod kuře jsem na větší kusy pokrájela dýni Hokkaido, bulvový celer, mrkev, hodně cibule a česneku, podlila trochou vody a přidala kousek másla. Nechyběla čerstvá šalvěj a tymián a pak už jen počkat, až se kuře hezky propeče. Kůžička je hodně vypečená, ale nebojte se, není spálená, to jen ta hořčice s medem krásně zkaramelizuje a chutná to skvěle. Nejlepší je to s jasmínovou rýží.

Pečené kuře s medovou hořčicí a podzimní zeleninou. Foto: Klára Michalová

Kromě zdravé stravy nás ovšem honila i mlsná. Takže jsme hned druhý den naložily hermelíny. Čtyři hermelíny jsem podélně rozkrojila, dovnitř jsem pokrájela naložené feferonky a zasypala uzenou mletou paprikou. Sýry jsem naskládala do patentní sklenice, průběžně jsem je prokládala na půlkolečka nakrájenou cibulí, nahrubo nasekanými stroužky česneku, feferonkami, tymiánem a bobkovým listem. Vše jsem pěkně utemovala a pak zalila olivovým olejem, aby byly sýry ponořené. Výsledek byl po třech dnech výtečný, velmi ostrý, ale delikátní...

Nakládaný hermelín v procesu. Foto: Klára Michalová

Došlo ale i na zdravá jídla. Například salát z polníčku s uvařenou červenou řepou v marinádě z medu a hořčice, s čerstvým avokádem a zapečeným kozím sýrem. To byla velká dobrota... Také jsme si vařili ratatouille nebo nezahuštěnou „španělskou“ čočkovou polévku s uzenou paprikou a rajčaty. A nakonec došlo i na mou oblíbenou quinou, tentokrát tu červenou, s oříškovou chutí, kterou začali prodávat v drogerii DM. Je skvělá, určitě ji vyzkoušejte, recept na quinou s pečenou podzimní zeleninou přikládám...