Koko mezi rádiem a plotnou

Jako první mě napadá, kde jste přišla ke své přezdívce? Obvykle se jimi člověk moc nechlubí, vy tu svou musíte mít podle všeho ráda…

Koko vznikla v pražském radiu Expres FM, kde už 7 let pracuji. Náš programový ředitel mi takhle jednou nadepsal obálku s potvrzením k daňovému přiznání – aby nemusel psát celé „VeroniKA KOKEšová“, ze slabik ka-ko-ke najednou byla Koko. Celá přezdívka zněla Koko zez Plzně, vysílala jsem tak ranní vysílání celkem dlouho, měla jsem i po plzeňsku namluvené jingly a podobně. Ze začátku jsem z toho vůbec nebyla nadšená, ale chytlo se to tak rychle a mocně, že teď už si Veroniku bez Koko nedokážu představit.

Lze ještě odhalit, kam až sahají kořeny vašeho zájmu o vaření?

Zájem o dobré jídlo jsem měla odmalička. Byla jsem ochotná experimentovat a sníst všechno, co se nabízelo. Na dovolených jsem vždycky ochutnávala všemožné mořské plody, šneky, řasy... – zkrátka pokrmy, do kterých se ostatní obvykle moc nehrnou – a mám to tak dodnes. S touhle vášní začal zájem o vaření nabývat větších obrátek, protože jsem nechtěla být závislá pouze na restauracích. Vše se hodně rozvinulo během mých studií na Vysoké škole hotelové. Nejen že se prohlubovaly moje teoretické znalosti, ale vzhledem k tomu, že jsem najednou žila v Praze, daleko od domova, musela jsem se o vlastní teplou krmi začít starat sama. Někdy si říkám, že moje zvídavost a touha ochutnávat neskončí snad nikdy. Nedávno jsem například měla první gram bílého lanýže v životě. Je toho ještě tolik, co musím vyzkoušet!

Zkoušíte, experimentujete, ochutnáváte… Vzpomenete si na svůj první kuchařský výtvor?

Učila jsem se systémem pokus–omyl. Během toho jsem se snažila vyznat v pro mě tenkrát málo pochopitelných textech kuchařských knih a videí či pořadů o vaření, takže začátky byly střídavě k smíchu i k pláči, hlavně sladké pečení. Na to jsem nikdy nebyla, ani nemám sladké ráda. To je můj gastrohandicap dodnes. Abych se ale vrátila k vaší otázce, v prváku na vysoké jsem si často vařívala těstoviny Primavera – penne se smetanovou omáčkou, kuřecím masem a hráškem, zapečené se sýrem, takže ty by se daly považovat za takovou mojí gastro-premiéru… Žádná velká hitparáda to nebyla, nicméně někde se začít musí. Když o tom teď mluvím, napadá mě, že udělám Primavera Vol. 2, trochu je vylepším a dám na blog.

Měla jste nějaký kuchařský vzor?

Vlastně ani ne. Myslím, že tohle v sobě mají spíš profesionální kuchaři, kteří vzhlížejí k pověstnému šéfkuchaři se dvěma řády zlaté vařečky a třemi michelinskými hvězdami. Já se přece jen pořád nacházím na té druhé straně barikády, jsem zástupcem hostů těchto restaurací a k tomu kuchařka pro domácí použití. Spíš vidím vzor v Jamiem Oliverovi, oceňuji zábavnost, lidskost, pěkné prostředí a poutavou kameru jeho kulinářských pořadů.

Už jste prozradila, že sladké ráda nemáte, na čem si naopak nejvíc pochutnáte?

Miluju ústřice rozeskládané na ledu, stačí mi jen citron a vidlička, abych se pak dostala do sedmého nebe. Kromě toho mám moc ráda také asijské pálivé polévky. Z českých luhů a hájů preferuji zvěřinu – tou jsem díky příteli, který loví, velmi dobře zásobovaná. Ale pokud mám prozradit něco, co jím opravdu často a s chutí, tak to je pořádná bramborová kaše.

Kolik času vám zabere příprava webu www.menudomu.cz?

Jedním slovem HODNĚ! Momentálně přibývají dva videorecepty týdně – videa totiž nejen vymýšlím a režíruji, ale i stříhám – a recepty k nim často rozepisuji. Navíc přidávám gastrozážitky z restaurací, starám se o facebookové stránky MENU domů, během toho zkouším na další natáčení, stále se snažím přinášet něco nového a navíc jsme nyní provedli redesign... Takže na všech frontách čelím novým výzvám (smích).

Jak jste vlastně na nápad psát blog přišla? Hodně lidí začne, ale pak to postupně vzdají, vy jste naopak vydržela, čím to?

Doménu blogu jsem zaregistrovala už v listopadu 2011, kdy se foodblogy teprve rozjížděly. Popravdě, inspiroval mě k tomu Cuketka. Moc se mi líbila možnost mít takové osobní dílo, do kterého vám nikdo nemluví, prostě si blog vytvarujete podle vlastních představ. Blogovala jsem v té době pro slevový portál, kde jsem pracovala jako testovačka slev. K tomu jsem se naučila stříhat i videa, což bylo v konkurzu na tohle zaměstnání snů podmínkou. Cesta k vlastnímu blogu a vlastním videím nebyla tedy tak dlouhá. Ze začátku, když blog četlo jen několik mých kamarádů (jestli vůbec), si člověk občas řekl, pro koho to vlastně píše, ale bylo mi jasné, že zpětná vazba nemůže přijít hned. Nakonec stačilo počkat pár měsíců, kdy si mých videí všiml šéfproducent z internetové televize Stream.cz a nabídl mi, že uděláme pravidelný pořad.

Ukázka z kuchařky Menu podle Koko

Od blogu pak vedla cesta k vaší první knize. Jaké jsou ohlasy?

Ta cesta začala přesně před třemi roky, kdy jsem měla jiné přání – mít úspěšný a čtený blog. Protože se mi to začalo plnit, mohla jsem začít snít o tištěné knize, hmotném díle, které by bylo stejně tak mé a stejně tak osobní, jako je blog. Přesně toho jsem se také držela, protože kuchařku Menu podle Koko jsem nejen napsala (a že se jedná o texty celkem obsáhlé, až blbuvzdorné), ale uvařila jsem všechna jídla doma a nafotila i všechny snímky na vlastních talířích. A protože nejsem profi fotografka a všechno to vzniklo na průměrné zrcadlovce nastavené na automat, rozhodla jsem se netrápit se s nasvěcováním a dekorováním, jemuž zdaleka nerozumím tak jako profesionálové, ale vše na stránce kolem talíře s jídlem si domalovat. To z knihy dělá něco opravdu originálního. Kuchařka je v této chvíli novorozenec, vyšla před několika týdny a zprávy od fanoušků jsou zatím velmi pozitivní. Na ohlasy širší veřejnosti si musím ještě chvilku počkat, ale doufám, že budou dobré.

Seznamte se s Koko

Veronika Koko Kokešová pochází z Plzně. Po osmiletém gymnáziu vystudovala obor Management hotelnictví, lázeňství a gastronomie na Vysoké škole hotelové v Praze. Již za dob studií nastoupila do oblíbeného pražského rádia Expres FM, kde pracuje dodnes. Její život nabral nový směr v roce 2012, kdy založila dnes slavný blog MENUdomu.cz, za nějž o rok později vyhrála titul Blogerka roku 2013 v kategorii FOOD. Koko můžete vidět i v jejích pořadech o vaření na internetové televizi Stream.cz. Aktuálně vydala v nakladatelství Smart Press kuchařskou knihu Menu podle Koko, která je plná skvělých, autorkou prověřených receptů, jejích vlastních ilustrací, postřehů, vychytávek, legrácek a taky videí (QR kódů), díky nimž můžete vařit s Koko tváří v tvář!

Koko & ocenění

Křišťálová Lupa 2014 – 1. místo One (wo)man show

Křišťálová Lupa 2014 – 2. místo Zájmové weby

Blogerka roku 2014 – kategorie FOOD

Blogerka roku 2013 – kategorie FOOD

Foodblog roku 2013 – absolutní vítěžka

Autor: Eva Karlasová