Dušičky byly v minulosti hojně spojované s jídlem Zdroj: iStock
Podzim je v plném proudu. Dny jsou čím dál tím kratší a posledních pár žlutočervených lístků se sotva drží v korunách stromů. V listopadu slavíme vzpomínku na všechny věrné zesnulé. Dříve se svátek spojoval se zvyky a tradicemi, ve kterých nechyběly ani typické pokrmy. Jak to bylo v minulosti s Dušičkami?
Počasí je nevyzpytatelné, sychravé dny občas rozsvítí sluneční paprsky, které mají ještě pořádnou sílu zahřát tělo i mysl. Podzim je navíc plný mysteriózních svátků a vzpomínek na ty, kteří už mezi námi nejsou. Lidé mají tendenci koncem roku rekapitulovat a myslet na konec života. Není tedy divu, že už od dávných dob se vzpomíná na zemřelé v honosnějším duchu.
Tradice českých Dušiček sahá až po staré Kelty, kteří v noci z 31. října na 1. listopadu slavili konec léta a nový rok. Zároveň oslavovali duše zesnulých při svátku Samhain. Příbuzní, kteří si na ochranu před zlými silami malovali obličeje a oblékali se do starých hadrů, jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhali na cestě do podsvětí. Historikové předpokládají, že starý svátek Samhain se slavil i na našem území.
Dušičkám svou tradicí přispěli i pohanští Slované, kteří konali bohaté hostiny přímo na pohřebištích. Zřejmě proto, aby byli co nejblíže svým milovaným. Pohanskou tradici se ve francouzském Cluny snažil pokřesťanštit opat Odilo. Zvyk se během několika staletí dostal do celého světa a vznikl i ustálený datum 2. listopadu, který slavíme i u nás.
Podle prastarých povídaček údajně duše jednou za rok vystupují z procesu očistce a odpočívají tak od svého trápení. Příbuzní se v minulosti snažili jejich proces očisty zmírnit svými modlitbami, a proto navštěvovali hřbitovy.
Také zesnulým připravovali do olejových lamp máslo, aby si utrápené duše mohly potírat popáleniny a rány. Důležitou roli hrálo i mléko, kterého se večer spříznění lidé napili. Tento zvyk měl duše ochladit. Dále bylo zvykem vhazování nejrůznějších pokrmů do ohně. Tento akt byl chápán jako částečné očištění od hříchů a také měl duším přilepšit.
Den před dušičkami hospodyně pekly dlouhé oválné pečivo, které se servírovalo křížem. Říkalo se mu kosti svatých. Ještě na začátku 20. století chodili mladí o toto pečivo koledovat. Na 2. listopad se místy pekly čtyřhranné šátečky zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem. Tím se obdarovávali žebráci a chudí posedávající u kostela.
Zdroj: České tradice, wikipedia
Ryby a mořské plody
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
