Ale věděli jste třeba, že neměl vždy podobu, v jaké ho známe dnes? Nebo že základem kvalitního chleba musí být kvas? Přinášíme 5 zajímavostí, které jste možná nevěděli.
1. Chléb má svůj světový den
Světový den chleba připadá na 16. 10. a v České republice ho slavíme od roku 2009. Cílem tohoto dne je poukázat na důležitost pekárenských výrobků, které se podílejí více než třetinovým podílem na denní spotřebě potravin. Posuďte sami, průměrný Čech sní za rok až 40 kilogramů chleba, denně se prodá 1 milion bochníků a ročně ho tuzemské pekárny upečou na 300 tisíc tun. Ve světě se pak ročně sní 350 milionů tun chleba. Při příležitosti první oslavy tohoto dne upekli čeští pekaři 15 kilogramový bochník chleba a v průběhu let se pořádané oslavy Světového dne chleba staly prestižními a tradičními akcemi.
2. První zmínky o chlebu se datují od období až 10 000 let př. n. l.
Chléb, i když ne v takové podobě, v jaké ho známe dnes, je klíčovou potravinou lidstva už více než 12 tisíc let. První zmínky pocházejí z mladší doby kamenné. Tedy z doby, kdy se pračlověk naučil nasbíraná zrna opražit, rozdrtit, a poté z nich na nažhavených kamenech péct placky. Starověký Egypt je pak pravděpodobně kolébkou kynutého chleba. Podle legendy egyptský pekař zapomněl připravené obilné těsto na slunci a to zkvasilo. Přesto těsto upekl a výsledkem byl nový druh chleba – kynutý. Od té doby ušla příprava chleba dlouhou cestu. V českých zemích pak byl chléb symbolem pohostinnosti. To dokládá starý slovanský zvyk, kdy se hosté vítali chlebem a solí. Byl oceňován také při korunovaci českých králů, kdy mu byla dávána přednost i před zlatem.
3. Kvas by měl být základ
V 19. století, kdy docházelo k přeměně na průmyslovou výrobu, postupně nahradilo droždí starý poctivý kvas a chléb tak přišel o důležitou část – živou kulturu. Přírodní kvas totiž obsahuje několik desítek kvasinek a bakterií. Tyto mikroorganismy zajišťují chuť a nakynutí těsta, a také chrání kvas před napadením nežádoucími patogeny. Dále vyrábějí různé enzymy a vitamíny, čímž usnadňují trávení. Přírodní kvas kyne desetkrát pomaleji než kvasnice neboli droždí. Proto v pekárnách často upřednostňují konvenční droždí před přírodním kvasem. Avšak podle skutečných pekařů je kvasový chléb základem řemeslného pekárenství. „Kvasový chléb je důležitou složkou potravy každého člověka. Je stravitelnější, kvas působí pozitivně na zažívací ústrojí. Připravujeme ho podle tradičních postupů,“ říká Pavel Meduna, vedoucí výroby a prodeje pekáren Globus. Kvalitní kvasový chléb má pevnou tmavohnědou kůrku, která při zmáčknutí praská, střídka uvnitř je přitom měkká a vláčná.
4. Způsob skladování je důležitý
Osvědčené metody našich babiček není radno podceňovat. Ty bochník uchovávaly v čisté utěrce nebo plátně. „Před tím, než dáte chléb do chlebníku, zabalte jej do lněné utěrky,“ potvrzuje i Pavel Meduna. Pokud je v obchodě na výběr, vždy je lepší upřednostnit papírový sáček před igelitovým. Chleba je také možné zmrazit. Je důležité, aby byl zamražen ve chvíli, kdy je ještě čerstvý, aby si zachoval stejnou chuť i po rozmrazení. Bochník nakrájejte na plátky, po jednom proložte pečícím papírem a dejte do mikrotenového sáčku. V případě potřeby tak lze z mrazničky vytahovat počet krajíců, jak je aktuálně potřeba.
5. Chléb ve světě rekordů
Chléb se také stal předmětem světových rekordů. V roce 2005 v Portugalsku upekli dle tradiční portugalské receptury bochník chleba s neuvěřitelnou délkou 1 211,6 metrů. Zapsal se tak do Guinessovy knihy rekordů jako nejdelší bochník chleba na světě. Výroba trvala 59 a půl hodiny a podílelo se na ní více než 100 pekařů. Na každý metr chleba se spotřebovala 4 kila mouky, 2,5 litrů vody, 200 gramů kvasu, 100 gramů soli a 2 kila uzené vepřové klobásy. Pochutnalo si na něm pak 15 000 lidí. Brazílie se pyšní rekordem největšího bochníku chleba z roku 2008, ten vážil 1 571 kilogramů.
