7 důvodů, proč jíst vejce Zdroj: iStock
Vejce jsou považována za superpotravinu. Mají nejvyváženější obsah nutričně významných látek, obsahují skoro všechny důležité vitamíny a jsou dobře stravitelná. Kromě toho obsahují velký podíl proteinů, takže jsou vhodná pro všechny, kteří chtějí shodit nadbytečná kila nebo nabrat svaly.
Spolu s docentkou Kamilou Míkovou z VŠCHT jsme pro vás připravili 7 nejdůležitějších důvodů, proč si vejce dopřát k snídani nebo k večeři.
Hubnete? Pak byste do svého jídelníčku vejce určitě měli zařadit. Vejce obsahuje bílkoviny, které jsou biologicky hodnotnější než proteiny z masa nebo mléka. Jejich hlavním zdrojem je bílek. Ten je největší složkou sušiny vejce a obsahuje 10 až 12 % proteinů. Ve žloutku se podíl bílkovin pohybuje okolo 16 %. Vaječné proteiny jsou cenné zejména pro vysoké zastoupení esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytné pro člověka, protože si je nedokáže sám v organismu vyrobit. Jsou také velmi dobře stravitelné (z 98 až 100 %).
"Během skladování a kulinárních úprav vajec se jejich nutriční hodnota mění. Proteiny jsou ale relativně stabilní a jejich podíl zůstává konstantní, roste pouze množství volných aminokyselin,“ říká Kamila Míková
Ve vejci jsou zastoupeny všechny vitamíny s výjimkou vitamínu C. Ve žloutku převažují vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K), v bílku pak najdeme vitamíny skupiny B. Minerální látky jsou reprezentovány hlavně vysokým obsahem železa, fosforu, draslíku a zinku, ze stopových prvků je významný např. selen.
Nejvíce diskutovanou složkou vajec jsou tuky nacházející se ve vaječném žloutku. Ty představují asi 2/3 sušiny vaječného žloutku. Z nutričního hlediska jsou nejvýznamnější fosfolipidy, které tvoří asi třetinu vaječných tuků. Ty mají pozitivní vliv na stavbu a funkci buněk. Bílek naopak tuky neobsahuje a má také nízkou kalorickou hodnotu.
Důležitou složkou tuků jsou mastné kyseliny. Běžné vejce obsahuje asi 6 g mastných kyselin. Některé mastné kyseliny ve vejcích mají antitrombotické, antiaterosklerotické a antizánětlivé vlastnosti a jejich zvýšená konzumace působí jako prevence vzniku kardiovaskulárních chorob (aterosklerosy, trombosy), rheumatické artritidy, a mají další pozitivní účinky. Pro děti, zejména děti do 3 let, jsou nezbytné pro vývoj mozku a očí. U starších lidí přispívají k vybalancování hladiny hormonů, která se mění během stárnutí.
Vejce patří díky vysoké nutriční hodnotě vejce mezi nejhodnotnější potraviny. Průměrné vejce má energetickou hodnotu 332–387 kJ. Hlavním zdrojem energie je žloutek.
Podle Food Standards Agency není pro většinu lidí (s výjimkou osob trpících hypercholesterolaemií) nutné omezovat spotřebu vajec.
„Pro zdravé jedince nepředstavuje konzumace 1–2 vajec denně žádné riziko, pokud není v jejich stravě nadměrný příjem jiných zdrojů cholesterolu a nasycených mastných kyselin. Ve výživě dětí ve věku 6–12 měsíců je doporučována konzumace 4 žloutků týdně, protože žloutek je cenným zdrojem dobře biologicky využitelného železa. Malým dětem se ale nemá dávat bílek kvůli riziku vzniku alergie,“ dodává Kamila Míková.
S vejci bývá spojován i cholesterol. Obavy z něj patří mezi příčiny poklesu spotřeby vajec ve většině vyspělých zemí včetně ČR. Cholesterol je ale nezbytný pro normální funkci lidského organismu. Hladina cholesterolu v organismu je silně závislá na individuálním metabolismu každého z nás. Stravou ji lze ovlivnit poměrně málo, maximálně ze 30 %.
Vysoká hladina cholesterolu v krevním séru patří mezi rizikové faktory při onemocněních kardiovaskulárního systému. Na její tvorbě se podílí zvýšený přívod celkové energie ve stravě, zejména příjem tuků s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin. Ke zvýšení hladiny cholesterolu může dojít i při konzumaci vysoce energetické stravy, která neobsahuje cholesterol. V řadě studií však bylo prokázáno, že dlouhodobá konzumace (6 měsíců) 2 vajec denně vedla naopak k mírnému snížení hladiny cholesterolu.
„Dnešní vejce také obsahují méně cholesterolu. Toho bylo docíleno díky šlechtění slepic a úpravě krmných směsí,“ upozorňuje Kamila Míková.
Salmonely jsou mikroorganismy způsobující nebezpečná onemocnění. Jako zdroj těchto onemocnění bývají nejčastěji uváděna vejce. Kontaminace salmonelami pochází buď od nemocné nosnice, nebo z prostředí chovu. Nejvíce jsou kontaminovány vaječné skořápky, zejména pokud jsou znečištěny trusem nebo podestýlkou. Salmonely se ničí pouze dostatečným záhřevem.
Pro bezpečnější přípravu jídel lze použít pasterovaná vejce v krabičce. Foto: archiv Papei
Skořápková vejce bývají občas poškozená nebo znečištěná a mikroorganismy se pak mohou přenést ze skořápky nejen do vejce, ale i do okolí vejce – na ruce, kuchyňské plochy, nádobí, další potraviny apod. Pokud se bojíte nebezpečných mikrobů, sáhněte po vejcích v krabičce. Z těch je odstraněna skořápka, na které se salmonela může vyskytovat, a navíc prochází pasterací, která mikroorganismy zahubí.
TZ, (klam)
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
