Záchranná mise: Naučte se skoncovat s plýtváním potravinami

Tipněte si, kolik průměrná česká domácnost vyhodí za rok jídla. Neuvěřitelných 46 kilogramů potravin ročně, to je téměř 1 kg týdně. Celosvětově se dokonce vyhodí až třetina vyprodukovaných potravin. Zatímco na některých místech lidé hladoví (i v Česku je chudobou ohrožen až 1 milion lidí), na jiných jídlem plýtvají, protože pro něj stačí dojít do supermarketu. V Evropě a USA jsou však ceny potravin stále relativně nízké a díky dotacím i podhodnocené, takže si většina lidí může dovolit koupit dostatek potravin. Trhy komodit jsou však celosvětově propojeny, a tak kupní síla vyspělých zemí ovlivňuje i tržní ceny v chudších regionech, a může tak přispívat k zvyšování chudoby a hladomoru.

Zbytečné oteplování planety

Než se však potraviny dostanou do regálů v obchodech, čeká je dlouhá cesta ze semínka přes pole, farmu, továrnu až po dlouhou jízdu v kamionech či vlacích. Ta často nekončí v žaludku a dále opět v přírodě, ale rovnou v popelnici, odkud se vozí do spalovny – vyhozené potraviny se přemění na bioplyn, spálí se nebo se uloží na skládku, čímž každopádně ničí ovzduší a přispívají ke vzniku skleníkového efektu – vyhozené potraviny se na emisích skleníkových plynů podílejí z 8 %.

„Podle Institutu cirkulární ekonomiky tvoří 42 % našich popelnic biologicky rozložitelný odpad. Problém nastává ve chvíli, kdy se ukládá na skládky a rozkladem bez přístupu vzduchu vzniká kromě CO2 i metan. Ten je 20x intenzivnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý,“ popisují autoři knihy Zachraň jídlo v kuchyni. O škodlivosti intenzivních chovů skotu nebo ničení krajiny intenzivním zemědělstvím není třeba se zmiňovat, jen v zemědělství se spotřebovává 70 % vody.

Zkuste najít způsob, jak bioodpad vyhazovat tam, kam patří. Pokud máte zahradu, noste ho na kompost. Dnes už jsou v nabídce i kompostéry vhodné do bytu. Nebo si objednejte popelnici na bioodpad s pravidelným vývozem.

Uvařte a ušetříte

Podle Evropské komise vyhodí Evropané potraviny v hodnotě 149 miliard eur, což je trojnásobný rozpočet České republiky na rok. Sociologický ústav Akademie věd ČR odhaduje, že při omezení plýtvání by česká domácnost mohla ušetřit až 8 000 Kč ročně. Evropské i lokální tuzemské průzkumy ukazují, že nejvíce jídla se vyhodí v domácnosti – asi 53 %. Obchodní řetězce vytvářejí jen 5 % odpadu a restaurace 12 %, ale 30 % potravin se znehodnotí už při výrobě, ať už přímo u zemědělců, chovatelů, nebo při zpracování v továrně. V obchodech najdete rovnou zeleninu ne proto, že jinak neroste, ale proto, že tu křivou už vytřídí (a zpravidla vyhodí) už přímo pěstitelé!

Chcete-li nepříznivou statistiku změnit a zachovat stejný komfort života i pro své děti a jejich děti, změňte svůj přístup k potravinám. Naši předkové věřili, že jídlo je dar a u stolu se vždy pomodlili a poděkovali za dostatek, uvědomovali si, kolik úsilí a času trvá, než plodiny vypěstují a jídlo připraví. Proto se vše snažili zužitkovat do posledního drobečku. Celé hnutí Zero Waste neboli Ne plýtvání jídlem se tak vrací ke kořenům a objevuje triky a recepty našich prababiček.

Mladí záchranáři

Plýtvání jídlem se stalo tématem v posledních deseti letech. V Česku ho popularizuje společnost Zátiší Group, která se dlouhodobé udržitelnosti věnuje v cateringu i ve svých restauracích, a iniciativa Zachraň jídlo. V roce 2013 se pár nadšenců v čele s Adamem Podholou a Annou Strýcovou rozhodlo omezit plýtvání potravinami a uspořádalo Hostinu pro tisíc – z kontejnerů a obchodů sesbírali zdravotně nezávadné potraviny, které byly určeny k likvidaci, a uvařili z nich oběd pro tisíc lidí. Od té doby vymysleli spoustu akcí, na kterých upozorňují, kde všude se jídlem plýtvá a jak to lze omezit. Po sklizni paběrkují na polích a v sadech ovoce a zeleninu, sbírají křivou zeleninu, zřizují potravinové banky a komunitní lednice a šíří osvětu. K tomu pomáhá i kuchařka Zachraň jídlo v kuchyni.

Jak neplýtvat jídlem:

1. Rozmyslete si, co chcete v příštích dnech jíst a napište si nákupní seznam.
2. Kupte jen tolik, kolik sníte. Choďte do obchodu častěji.
3. Pokud nedokážete odolat slevovým akcím, upravte jídelníček podle produktů ve slevě.
4. Dávejte přednost sezonním produktům od lokálních výrobců.
5. Před nákupem se najezte. Platí totiž pravidlo: „Velké oči, skončí to v koši.“
6. Zeleninu a ovoce zbytečně nepřehrabujte, otlačené kousky si nikdo nekoupí.
7. Čtěte datum spotřeby a trvanlivosti. Máte-li v plánu jídlo zítra sníst, nepotřebujete trvanlivost měsíc.
8. Vyhýbejte se polotovarům. Doma připravené jídlo je zdravější, čerstvější a levnější.
9. Udělejte si zásobu krabiček. Co nesníte, uzavřete do krabičky a snězte co nejdříve.
10. Ukliďte spíž. Možná v ní najdete poklady, z kterých navaříte na celý měsíc.

Označení data spotřeby:

• Spotřebujte do: Bývá u výrobků, které se rychle kazí, zejména mléčných produktů, chlazených mas, ryb, lahůdek.
• Datum minimální trvanlivosti: Užívá se u výrobků, které se rychle nekazí, jako jsou luštěniny, pečivo, sušenky, těstoviny, čaje, konzervy apod. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná ke konzumaci, výrobce však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu.

Než něco vyhodíte, ověřte si svými smysly, jestli je potravina skutečně za zenitem.

Zachraň jídlo v kuchyni

Originální kuchařka, která změní váš pohled na jídlo a vaření. Ukáže vám, jak i z mála běžných surovin vykouzlíte fantastický pokrm, jak využít zeleninovou nať, slupky z melounu, zeleninové odřezky, kosti i lák z okurek. Naučí vás vařit jako profesionál, protože šéfkuchař ví, že jídlo jsou peníze a každý kousek může zazářit, pokud dostane optimální péči. Kniha je nabitá informacemi o plýtvání potravinami i praktickými tipy, jak to můžete omezit. Kapitoly jsou přehledně rozděleny podle druhů surovin, takže hned zjistíte, jak využít starší chléb, zbylé brambory od oběda nebo mrkvovou nať. Sto receptů na předkrmy, polévky, hlavní chody, dezerty, svačiny i párty pohoštění funguje jako nepřeberná inspirace, protože najednou zjistíte, že pochutnat si můžete téměř na všem.

www.zachranjidlo.cz

PŘIPRAVILA KRISTINA ZÁBRODSKÁ A KLÁRA MICHALOVÁ