Sladké Jezulátko aneb klasická vánoční štóla a její příběh

Štóla je nejtypičtějším německým vánočním moučníkem, rozšířeným takřka po celém světě. Ta nejtradičnější se peče v Drážďanech a výsledek má připomínat děťátko v zavinovačce. Kristův chléb, jak se štóle také říkávalo, má dnes stanoven přísná pravidla složení i vzhledu, je však úžasně vláčný, šťavnatý a voňavý.

Poprvé se o štóle píše roku 1329, kdy byla věnována jako vánoční dárek Jindřichovi I., biskupovi naumburskému. V roce 1474 je pevně doložen její výskyt v Drážďanech, kde je jako Christbrod uvedena na účtech tamní křesťanské nemocnice. Původní recept byl ovšem skromnější, šlo přece jenom o postní jídlo. Pekla se pouze z mouky kvasnic a vody, luxusní máslo ani mléko se v ní nevyskytovalo. Pro vláčnost se přidával olej. Labužník Albrecht III., saský kurfiřt, ale požádal papeže Inocence VIII. o zrušení zákazu používání másla, a ten vyhověl tzv. Listem o másle z roku 1491. Nebylo to ale zadarmo, drážďanští pekaři mu za to museli odvádět poplatky, z nichž se hradila výstavba chrámů…

Se štólami se však rozjel solidní obchod, prodávaly se na tehdejším nejznámějším trhu Strizelmarkt a od roku 1560 je drážďanští pekaři dodávali k Vánocům saskému králi, a to ne tak ledajaké. Vážily 18 kilo a měřily okolo 1,5 metru. To bylo nejspíš inspirací Augustovi II. Silnému, který nechal na vojenské oslavy připravit štólu o váze 1,8 tuny, pro niž musela být vybudována speciální pec. Z původního prostého kynutého pečiva se štóla vyvinula už v luxusní vláčný chlebíček plný sušeného ovoce a mandlí (nezbytné je i aroma mandlí hořkých) a pekaři se předháněli ve variantách a kombinacích.

Začátek 20. století přinesl ustálení receptury a vzhledu drážďanské štóly. Tamní ochranný svaz pekařů Schutzverband Dresdner Stollen se pak od roku 1991 stará o ochrannou známku Dresdner Stollen. V samotném Německu totiž štólu pečou leckde a lecjak, ale jen v Drážďanech má od roku 1994 své slavnosti (v sobotu před druhou adventní nedělí), jejichž vrcholem je odhalení téměř čtyřtunového kusu, který na náměstí Schlossplatz přiveze koňmi tažený povoz, aby se posléze rozkrájel a rozdal přihlížejícím, a také svou patronku, vybíranou z půvabných mladých cukrářek. Také dnes se konají pokusy o upečení rekordní štóly – zatím vede ten z nizozemského Haarlemu z roku 2010, kdy tram upekli štólu dlouhou přes 72 metrů. My přinášíme recept, z něhož sice tak velkou štólu neupečete, ale na skvělého sladkého Ježíška bude bohatě stačit.

Připravila Jitka Rákosníková

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty