Proč je španělský ptáček španělský? Česká klasika má vznešený původ

Dušený hovězí plátek z roštěné v omáčce plněný slaninou, párkem, vajíčkem a okurkou je v naší zemi považovaný za tradiční pokrm. I přestože se mu říká španělský ptáček, ze Španělska nepochází. Pokud si ho na Pyrenejském poloostrově objednáte, budou na vás zírat jako z jara.

Pokud ve Španělsku budete trvat na španělském ptáčku s rýží, nejspíš na vás lidé budou zírat tázavě, zda to myslíte zcela vážně. Pak možná začnou chytat vrabčáky na stromech před svým podnikem anebo se jen zasmějí dobrému vtipu.

Na španělském ptáčkovi, jenž je považován za českou klasiku, se ale přece jen něco španělského najde. Své kořeny má sice zapuštěné na vídeňském dvoře Rudolfa II., ale právě tam jej prý poprvé připravili španělští kuchaři, které do Vídně přivedla Marie Španělská, Rudolfova matka. V té době si však nynější ptáčci nebyli podobní. Šlo o telecí závitky s nádivkou.

Závitky, jaké známe dnes, se začaly připravovat až v 50. letech 20. století. Známá kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová, která žila na přelomu 18. a 19. století, ve své kuchařce pojmenovala jako španělské ptáčky zelné závitky s vepřovou sekanou.

Zdroj: cs.wikipedia.org; foto: wikipedia.org

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty