Perník je starší než chléb, přesto proniká do moderní kuchyně!

Perník, to je soulad mouky, medu a voňavého koření. Chutná skoro každému a Vánoce si bez zdobených perníčků snad ani neumíme představit. Je vynikající nejen na jídlo, ale i jako stylová dekorace, která vydrží věky, a až vás omrzí, můžete ji prostě schroupat.

Skvělá je i varianta vláčného perníku “na plech”, s marmeládou nebo čokoládovou polevou, nejlépe obojím.

Perníkové koření seženete i v té nejzapadlejší sámošce na kraji světa, kde lišky dávají dobrou noc.

Vyrostly na něm celé generace dětí a další vyrostou. V čem tkví tedy ono “perníkové” tajemství a kouzlo?

Starší než chléb?

Je docela možné, že medový perník je ještě starší než chleba. Přidávání medu do těsta je totiž staré jako “zemědělské” lidstvo samo. Med divokých včel byl pradávnou pochoutkou, a když byla chuť na něco sladkého, sloužil znamenitě už v dávnověku.

Perník, nebo alespoň jeho předchůdce z medu a koření, znali ve starém Egyptě i celém antickém světě, kde se perník už dokonce tvaroval podobně, jak to známe dnes.

Med a pepř

V Čechách se první známky o perníku objevují od 13. století, kdy docházelo k rozmachu řemesel spojených s pekařstvím. Nejen mazanečníci, koláčníci, cukráři, ale i perníkáři, kterým se tehdy říkalo cáletníci, rozvíjeli úspěšně své živnosti a byli žádaní hlavně o slavnostech.

Z roku 1335 pochází záznam z Turnova, ve kterém se o cáletnících-perníkářích píše. Každý z nich měl nějaký ten tajný recept nebo postup, ale společný jmenovatel byl med. Ten také určoval jakost perníků.

Když se do medového těsta začal přidávat pepř neboli piper, zrodilo se i slovo “perník”. Sloužil nejen na hlad, ale léčily se s ním i žaludeční a střevní obtíže.

K modlitbám i veselicím

Perník se etabloval snad ke všem příležitostem a svátkům. Pekl se na svatého Martina i Mikuláše, samozřejmě na Vánoce, ale také na Velikonoce i Květnou neděli, kdy se z perníkového těsta pekli ptáčci. Perníkové pečivo hojně využívalo náboženskou symboliku, což byl ve středověku trend celé Evropy. Nejprve perníkáři tvarovali těsto ručně, později přešli na sofistikované perníkové formy, které jim dovolovaly z perníků vytvářet hotová umělecká díla.

Do dnešních dní se na našem území dochoval seznam perníkářských forem z roku 1641 z dílny pražského perníkáře Sebastiana Petráška.

K náboženským námětům přibyly v 17. století také náměty světské, které téměř všechny přetrvaly do konce 19. století. Na začátku 20. století perníkářské řemeslo zaniklo a nahradilo je moderní cukrářství.

Ani v současnosti není perník jen archaickou lahůdkou, která se nostalgicky prodává na jarmarcích a trzích. Žádný současný šéfkuchař si ho netroufne ignorovat a perník proniká do moderní gastronomie. Máme ho zkrátka zapsaný v genech a jeho chuť bude provázet další a další generace životem!

Jak ho využít?

O tom, že je perník vynikající jen tak k jídlu, není pochyb, ale dá se skvěle využívat i v kuchyni jako přísada do vaření. Kde všude ho můžete využít?

• Strouhaným perníkem můžete posypat sladké ovocné knedlíky. • Perník nastrouhejte na krupicovou kaši. S máslem a cukrem bude skvělá! • Náplň ze strouhaného perníku je geniální do palačinek. Zúročíte tak skvěle zbytky po Vánocích. • Perníkové koření nebo samotný strouhaný perník můžete zkusit na zvýraznění klasické rajské omáčky, bude božská a navíc ji perníkem zahustíte! • Perníkovému moučníku dáte moderní šmrnc, když z perníkového těsta uděláte muffiny nebo cupcakes s krémem. • Lžičku perníkového koření zkuste přimíchat do dýňové polévky. • Perníkové koření se skvěle hodí na zapečenou zimní zeleninu. Podtrhne její zemitou chuť. • Dejte si špetku perníkového koření do kakaa, kávy nebo svařáku, budou božské! • Až budete dělat červené zelí ke kachně či huse, zahustěte ho strouhaným perníkem nebo k němu přidejte jen trochu perníkového koření! • Perníkové koření se hodí i na potření kachny. Získáte novou chuťovou dimenzi. • Trocha perníkového koření pozdvihne domácí povidla nebo švestkový a jablečný kompot.

Autor: Kamila Ulčová