Na Škaredou středu nedělejte jidáše. Snězte ale něco hodně nehezkého

Letos k nám Škaredá středa zavítá 13. dubna. Jedná se o středu Svatého týdne, což byl poslední pozemský týden života Ježíše Krista. Pro věřící křesťany se jedná o dny nejdůležitější v celém roce. První zmínka o názvu se objevuje už kolem roku 1500 v kázání husity Jakoubka ze Stříbra. Mnoho lidí zaměňuje Škaredou středu za Popeleční, ta ale zahajuje půst čtyřicet dnů před Velikonocemi.

Škaredá středa je i Sazometná

Za její nevlídný název může Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti učedníků Ježíše Krista, který ho zradil, a poslal jej tak na mučednickou smrt. Podle biblického příběhu se Jidáš na Ježíše v tento den škaredil, a proto dostala středa svůj nehezký přívlastek. Jidáš se kvůli svému svědomí nakonec oběsil.

Škaredé středě se přezdívá i Sazometná, neboť se v tento den světil popel z posvěcených větví kočiček z loňské Květné neděle. Tímto popelem se pak věřící posypali nebo si nakreslili křížek na čelo. Vymetaly se i saze z komína.

Co jíst na Škaredou středu

A právě v některých krajích se už na Škaredou středu připravují jidáše, sladké kynuté pečivo, které svým tvarem připomíná smyčku lana, na které se Jidáš uškrtil. Samotná konzumace podle zvyku probíhá až na Zelený čtvrtek.

V tento den by se navíc neměl nikdo mračit ani škaredit. Podle pověsti to zamračencům zůstane po další celý rok. Naopak, zkuste se usmívat, i když vám zrovna není do zpěvu a užijte si nepěkně vypadající jídlo. Lidé by si měli odpustit maso, tučné a jídla hezky naaranžovaná.

Na Škaredou středu by totiž jídlo mělo vypadat nepovedeně. Zvykem jsou jíst nejrůznější kaše, trhance nebo bramborové placky a bramboráky.

Zdroj: ceskevelikonoce.cz, foto: iStock.com