Zimní houbaření aneb Houby můžete sbírat po celý rok

Většina houbařů navštěvuje lesy za účelem sběru hub jen od jara do podzimu, ale kdo této vášni doopravdy propadl, chodí i v zimě, kdy roste několik druhů výtečných jedlých hub.

Pokud nejsou dlouhodobé mrazy, tak je velká šance, že se z lesa vrátíte s plným košíkem a oblíbenou smaženici či houbovou polévku si uvaříte, i když léto je ještě daleko a za okny je nevlídně. Pojďme si představit několik zimních hub a pár tipů ohledně jejich sběru a úpravy.

Kdy je nejvhodnější doba pro zimní sběr hub?

Nejvhodnější doba pro zimní houbaření je v době oblevy, pokud je okolo nuly či lehce nad ní (během třeskutých mrazů totiž ani plodnice zimních hub nerostou), to pak v lese můžete nalézt oblíbenou hlívu ústřičnou nebo penízovku sametonohou – tím, že zimních houbařských nadšenců není mnoho, vám zároveň nebude hrozit, že by bylo vysbíráno. Stejně jako téměř u všech druhů hub platí, že pokud „otužilé“ houby několikrát přemrznou a pak zase rozmrznou, nejsou už pro sběr a konzumaci vhodné.

Zajímavost: Název oblíbené hlívy ústřičné se odvíjí od vzhledu této výborné houby – její plodnice totiž připomínají právě ústřice.

Kam na houby vyrazit a kde je najdete?

V zimě můžete vyrazit jak do lesů (vhodnější jsou ty listnaté nebo smíšené), tak na louky, do remízků či se můžete vydat po podél potoků a rybníků. V zimním období rostou takřka výhradně dřevokazné houby, ať už na padlých kmenech stromů, pařezech, vzrostlých stromech či dokonce šiškách.

Prima tip: Zimní houby lze vypěstovat i na zahradě, balkóně, či dokonce v bytě. Pro pěstování v bytě je vhodná penízovka smrková, stačí když v lese vezmete starší, uleželé do kypré směsi ponořené šišky a doma je dáte do květináče se zeminou, přikryjete tenkou vrstvou mechu a zaléváte. Po čase se tato „šišková houba“ objeví. Tato houba je vhodná jako vynikající koření do polévky.

Jaké houby můžete během zimy sbírat?

Penízovka sametonohá – tato houba roste zpravidla v trsech na padlých kmenech listnatých (vzácněji jehličnatých) stromů, ale i na živých stromech. Je velmi odolná, vydrží i v mrazech a nevadí jí přemrznutí. Nestor českých mykologů František Smotlacha ji nazýval „vánoční houbou“, protože ji lze najít právě o vánočních svátcích, a to dokonce i pod sněhem. Penízovka patří mezi výtečné houby s příjemnou, typicky houbovou vůní. Hodí se zejména do polévek.

Jidášovo ucho – Jidášovo ucho neboli bolcovitka roste prakticky po celý rok na padlých kmenech listnatých stromů, zejména pak bezu a akátu. Používá se zejména do asijských jídel, ale vynikne i v polévkách, salátech a houbových směsích.

Hlíva ústřičná – tato legendární, léčivými účinky oplývající a patrně nejznámější zimní houba nejčastěji roste na odumřelých kmenech listnatých stromů. Její využití je všestranné, dá se z ní připravit i oblíbená smaženice. Má lehce nasládlou chuť a příjemnou vůni. Jako jednu z mála zimních hub ji celkem běžně najdete i v obchodech.

Pařezník pozdní – tato houba je vzácnější; nalézt ji můžete na odumřelých kmenech některých listnatých stromů, například buků a javorů.

Čirůvka dvoubarvá – tato houba roste na loukách a můžete ji najít díky zelené trávě rostoucí do půlkruhu, jelikož právě růst trávy čirůvka podporuje. Těmto kruhům se také někdy říká čarodějné. Čirůvka se hodí k masu, přidat ji můžete do polévek, jen na smaženici není příliš vhodná, jelikož obsahuje velké množství vody. Poznáte ji bezpečně – podle béžového klobouku a nafialovělé masité nohy.

Autor: Dana Špatenková

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty