Není sůl jako sůl. Naučte se správně používat těchto 5 druhů

Nadměrné solení představuje mnoho zravotních rizik, jako je vysoký tlak, špatná funkce cév nebo vyšší riziko vzniku nádorů. Není proto od věci na sůl nahlížet spíše jako na jiná koření či dochucovadla. Sůl by měla být součástí pokrmu jako něco, co jej obzvláštní. Neměla by být hlavní a dominantní chutí servírovaného jídla.

Na trhu je hned několik druhů soli, které se různí vizuálně, ale i chutí. Některé solí více, jiné méně, některé vás mohou svou výraznou chutí překvapit.

1. Kuchyňská sůl

Kamenná sůl je nejběžnějším typem soli v domácnosti. Je získávána hloubkovým nebo povrchovým těžením v dolech. Zdomácněla natolik, že se jí říká kuchyňská. Tento typ se chemicky upravuje tak, aby byl zcela čistý bez minerálních látek. Uměle se pak do soli přidává jód a fluor. S kuchyňskou solí se musí při vaření zacházet opatrně, neboť její nadměrné užívání může způsobit již zmíněné zdravotní komplikace. Dospělý člověk by neměl konzumovat více než 6 g soli denně. Skvěle se hodí na vaření těstovin a do receptů, kde je potřeba dodržet přesný postup.

2. Himálajská sůl

Růžově zbarvená sůl pocházející z pákistánské oblasti je společností považována za zdravější alternativu kuchyňské soli. Je také mnohem dražší než klasická kamenná či mořská sůl. Všechna tvrzení o přínosech pro lidské zdraví a detoxikačních účincích rozdělují společnost. Někteří tvrdí, že je stejná jako ostatní soli, jiní se zase zastávají jejích výjimečných účinků.

Himálajská sůl je až 540 milionů let stará. Oblasti, ze kterých se těží, jsou podzemní a těží se podobně jako černé uhlí. Za své růžové zbarvení vděčí především železu. V porovnání s běžnou bílou solí je její chuť jemnější a méně výrazná. Pokud je tedy člověk zvyklý solit himálajskou, může jídlo bílou solí jednoduše přesolit. V případě, že konzumujete jen růžovou sůl, je dobré zajistit si jiný přísun jódu.

3. Mořská sůl

Nejstarší způsob získávání soli je z mořské vody. Těží se po celém světě, takže není závislá na podzemních ložiskách. Mořskou sůl lze pořídit v jemné, hrubé nebo vločkové struktuře a s barevnými odchylkami v závislosti na minerálech, které obsahuje. Mnohdy se udí, aby získala kouřovou příchuť, také se doplňuje nejrůznějšími bylinkami a kořením. Mořská sůl se skvěle hodí k rybám a zelenině a je vhodná i na fermentování a nakládání.

4. Černá sůl

Velmi specifická je sůl černá, která vás může překvapit výraznou siřičitou chutí. Za své zabarvení vděčí aktivnímu uhlí, které napomáhá správnému trávení. Chuť černé soli však mnoho lidí nevyhledává, a proto se s ní tak často nesetkáte. Nicméně pokud hledáte něco, co vašemu pokrmu dodá vajíčkovou chuť, černou sůl rozhodně zkuste. I díky tomu je oblíbená u veganů, kteří ji používají na dochucení.

5. Solný květ

Mercedes mezi solemi je rozhodně solný květ. Také tomu odpovídá cena, za kterou tuto sůl pořídíte. Původně se ručně sklízela z pobřežních solných jezírek ve Francii, kde se usazuje na hladině do specifické struktury díky místnímu větru. V posledních letech se její výroba přesunula i do dalších zemí, například na Mallorku. Solný květ potřebuje k růstu velmi specifické podmínky, které se nedají vytvořit uměle, proto je míst, kde se vyskytují saliny s kvetoucí solí velmi málo a sůl je velmi vzácná. Solný květ je něco jako třešnička na dortu, která se používá jako ozdoba na hotový pokrm těsně před podáváním.

Zdroj: www.almanac.com, www.jimejinak.cz; foto: iStock.com