Sbírání receptů od přátel z jiných koutů světa patří mezi záliby cestovatelů. A protože já ráda cestuji, přináším vám na stůl jeden recept přímo z Japonska. Zkuste Game–ni od mé japonské přítelkyně Michiyo, tradiční pokrm ze západního ostrova Kjúšú.
Mimořádná linka Praha – Tokio
Jak získávat recepty?
V tom mít přátele rozseté po světě vidím spousty výhod. Posilujete s nimi cizí jazyky, můžete u nich spát zadarmo, protáhnou vás těmi nejhezčími a nejutajenějšími zákoutími jejich rodné země či města a taky vědí, kde dobře vaří. Jídlo spojuje lidi a národy a věřte, že o tradiční kuchyni se dokážeme mezi sebou bavit celé hodiny. Rozjímat nad jídlem a zajímat se o tradice a zvláštnosti kuchyně, jsem asi nejvíce pocítila na svém půlročním výletu do Austrálie.
A právě tam jsem poznala jednu svou dosavadní přítelkyni z japonské metropole Tokio. Michiyo, na první pohled moderní žena, na druhý pevně oddaná tradicím své země, mě zaujala od začátku. Při poledních pauzách ve škole pečlivě rozbalila svůj oběd, který byl uspořádán v úhledných jídelních boxech a všem zůstával rozum stát. Její několikachodové menu odpovídalo přesně její japonské povaze, která byla oddaná chuti, vůni a kráse jídla.
Umění japonské kuchyně
Dosáhnout harmonie mezi japonským stylem vaření, stolování a ochutnávání jídla je v každém případě celkem složitý proces a lidé Země zapadajícího slunce si dávají záležet hlavně na přípravě. Michiyo sice tvrdí, že dnes už mladí v kuchyni netráví tolik času jako dříve, ale já sama byla svědkem, že i má dvacetiletá japonská spolubydlící trávila u sporáku denně leckdy i několik hodin. Vaření je pro Japonce něco víc než jen postarat se o prázdný žaludek. Je to rituál, zábava, určitá forma relaxace a posilování ducha.
A protože mě fascinovalo, jak se v Japonsku k jídlu chovají a jak ho oslavují, požádala jsem svoji přítelkyni, ať mi pro FRESH pošle recept na nějaké tradiční jídlo, které se vaří v její rodině odjakživa. Jelikož se Michiyo, před tím než se odstěhovala v 19 letech do Tokia, narodila a vyrostla ve městě Fukuoka, které leží na západě Japonska na ostrově Kjúšú, přináším vám recept právě z těchto končin. Fukuoka je krásné město u Japonského moře, které leží přímo naproti Jižní Koreji. Je to město plné zelených parků, japonských zahrad a spojení tradiční a moderní architektury. A hlavně je to město pokrmu zvaného Game–ni.
Recept na Game–ni alias Chikuzen–ni
V rodině Michiyo tento recept patří mezi ty nejoblíbenější. Ženy ho vaří již po staletí a vědí proč. Nejenže jídlo miluje celá rodina, ale také zrovna nepatří mezi těžká jídla, po kterých se přibírá. Obsahuje spoustu zeleniny, tudíž vitamínů a minimum tuku. Jídlo se zdomácněle nazývá Game–ni, ale obecně se mu v Japonsku říká Chikuzen–ni. Pokud je za jídlem přípona „-ni“, znamená to vařený nebo dušený. Název Chikuzen je staré označení pro město Fukuoka a rodinné pojmenování Game znamená „dát všechno dohromady“, což v tomto postupu znamená, že budeme všechno vařit v jednom hrnci. Jelikož je jídlo z daleké exotické země, nevyskytují se v něm úplně běžné suroviny. Pro některé ingredience proto musíte navštívit specializovaný obchod s asijským jídlem.
INGREDIENCE:
• 400 g kuřecích stehen nakrájených na nudlličky
• 1 lopuch – zelenina gobo (koupíte ve specializovaných obchodech), v podstatě kořen našeho známého bodláku ve vyšlechtěné verzi. Nejprve jej omyjte a pak nakrájejte, poté namočte do octové vody zhruba na pět minut, aby měl jasnější barvu
• 1 lotosový kořen – opět omyjte, nakrájejte na kolečka a namočte také do octové vody kvůli barvě
• nudličky konnyaku – těstoviny ze speciální japonské brambory s velkým množstvím vitamínů a minerálů, velmi dobré při hubnutí, jelikož neobsahují téměř žádné kalorie. Michiyo popisuje vzhled konnyaku následovně – je to rosolovitá potravina vyrobená jako ze škrobu ďáblova jazyka. Nakrájet a dát stranou
• 6 kusů šitaké – sušená japonská houba, kterou je třeba namočit do vody, nakrájet a dát stranou
• 1 mrkev – nakrájená na kolečka
• 8 kusů kořenové zeleniny taro – oloupeme jako brambory
• 3 lžíce saké
• 300 ml vody
• 2 lžíce cukru
• 3 lžíce mirin – slazené japonské rýžové víno, náhradou může být suché sherry s trochou cukru
• 4–5 lžic sójové omáčky
• 12 lusků vařeného hrášku
• 2 lžíce oleje
Sušené houby šitaké (shiitake). Foto: Thinkstock
POSTUP PŘÍPRAVY:
Na přípravu pokrmu použijte větší hrnec, rozpalte v něm olej a jako první v něm osmahněte kuřecí nudličky dozlatova.
Přidejte všechnu zeleninu kromě hrášku a vařte několik minut. Potom do hrnce přidejte vodu a saké. Jakmile se voda začne vařit, ztlumte a vařte na mírném ohni. Seberte pěnu a usazeniny, které zelenina při vaření pustí.
Přisypte cukr, přilijte mirin, přiklopte pokličkou a duste asi 8 minut.
Přidejte sójovou omáčku a poduste dalších 10 minut.
Nakonec přidejte hrášek a podávejte s miskou rýže. Nejlépe z rýžovaru, bez kterého v Japonsku žádná rodina nefunguje.
P.S. od Michiyo:
Většina mladých lidí už bohužel tato tradiční venkovská jídla příliš nevaří, mě nevyjímaje. Příležitost napsat ti o našem národním jídle byla poučná i pro mne. Mohla jsem se dozvědět něco víc o historii jídel z mého rodného města. :)
Myslím, že Game-ni uvařím co nevidět! Mňam. Brzy napíšu.
S láskou
Michiyo
Autor: Michaela Králová