4 věci, které jste nevěděli o šlehačce

Co nevíte o šlehačce  Foto:
Co nevíte o šlehačce
Foto: All

Ovocné dezerty, dort Pavlova, zmrzlinové poháry... Právě teď je doba, kdy se při přípravě sladkých letních dezertů neobejdete bez šlehačky. Nadýchaná našlehaná smetana je skvělá i do dortů místo máslových krémů, které jsou na léto příliš těžké.

1. Kde se vzala

Vznik šlehačky není přesně datován, ale vzhledem k jednoduchosti přípravy lze předpokládat, že vznikla náhodně. Staré pověsti mají v tomto ohledu jasno. O zrod šlehačky se podle nich zasloužil běžící kůň, který vezl nádobu z poloviny naplněnou smetanou. Rychlý běh, skoky a otřesy způsobily, že se smetana během jízdy vyšlehala. První písemné zmínky o šlehačce pocházejí ze 17. století, kdy francouzský kuchař Francois Vatel připravil na počest krále Ludvíka XIV. dezert zdobený právě šlehačkou.

2. Co se děje při šlehání

Co nevíte o šlehačce 2 Foto:

Smetana ke šlehání (běžně pojmenovaná jako šlehačka) se získává sbíráním nebo odstřeďováním mléka, jedná se o nejtučnější část mléka. Je lehce stravitelná a má vysokou energetickou hodnotou. Její nejdůležitější vlastností je schopnost vytvářet pevnou a objemnou pěnu. Krouživým pohybem metly je do smetany vháněn vzduch, tím se vytváří soustava drobných vzduchových bublinek, které jsou zachyceny do sítě kapiček tuku a tak vzniká pěna. Ovšem při delším šlehání se kapičky tuku spojují dohromady a vytvoří máslo. Zbývající kapalina je podmáslí. Přestože šlehačka představuje kalorickou bombu, je zdrojem kvalitních bílkovin, vápníku, vitamínu B, zinku a fosforu. Dělá dobře nemocným s vředovou chorobou.

3. Jak je to s teplotou a obsahem tuku

Za smetanu ke šlehání lze označit pouze takový výrobek, který obsahuje nejméně 30 % tuku. Platí však pravidlo, čím tučnější, tím lepší, např. značka Meggle vyrábí smetanu s obsahem tuku 35 % a lze ji tak označit za smetanu vysokotučnou. Na trhu lze ale také seznat šlehačku s obsahem tuku 40 % značky Kunín. A k přípravě některých dezertů se používá tzv. double cream, což je vlastně smetana s obsahem tuku 48 % a více (u nás seženete např. v Marks & Spencer).

Co nevíte o šlehačce 3 Foto:

Co nevíte o šlehačce 4 Foto:

Ke šlehání vždy používejte vychlazenou smetanu. To samé platí o nástrojích – miska i metličky by měly být také studené. Pro jistotu můžete dát metly i misku na pár minut před šleháním do mrazáku. Pokud se chystáte šlehat čerstvou smetanu, nezapomeňte, že se musí nechat minimálně 12 hodin uzrát při teplotě 3–8 °C. Nejprve šlehejte přibližně minutu na nízké otáčky, poté otáčky zvyšte a vyšlehejte smetanu do husté pěny.

Přidáním pár kapek citronové šťávy docílíte tužší konzistence. Pokud máte rádi sladkou šlehačku, cukr přidejte až ke konci šlehání a pro lepší zapracování cukru zvolte moučkový, ten má lepší rozpustitelnost než krystal. Nechce-li šlehačka ztuhnout, přisypte do ní za stálého míchání ztužovač. Pokud ani to nezabere, pak bude problém v zachycených zbytcích mastnoty na nádobí.

4. Není jen k jídlu

Smetanu lze využít i jako ingredienci v kosmetické péči. Na hustotu a lesk vlasů pomůže šlehačkový vlasový zábal. Hmotu, kterou získáte smícháním čerstvého vejce a neslazené šlehačky, vmasírujte do pokožky hlavy, rozetřete po celé délce vlasů a nechte působit přibližně dvacet minut. Pro větší účinnost můžete vlasy zabalit do potravinové fólie či do ručníku. Zábalem dodáte vlasům proteiny potřebné pro jejich pevnost a sílu. Ideální frekvence zábalu je jednou týdně. Další možností, jak smetanu využít, je tradiční čínská květinová koupel. Do lázně přidejte šálek tučné smetany, několik lžic medu a hladinu pokryjte čerstvými květy či okvětními lístky.

Videa

reklama

reklama