11 ingrediencí exotického Thajska

11 ingrediencí exotického Thajska

Jídla asijských zemí jsou pro některé lidi velkou neznámou. Každá kuchyně má své typické ingredience, nejinak je na tom i thajská. Převládají bylinky, zelenina, ovoce, ale také různé mořské plody nebo listy stromů!

Sušené chilli papričky (Phrik haeng)

Pálivé papričky patří do řady kuchyní, nejenom do asijských, ale i například maďarských. V Thajsku se sušené chilli papričky využívají na několik způsobů: především se z nich vyrábí koření, které se smíchá společně s dalšími surovinami a vznikne thajská kari pasta. Důležitou složkou papriček je kapsicin, pálivý alkaloid, který může léčit zánět střeva a snižuje hladinu cholesterolu. Lahůdkou jsou také osmažené celé papričky podávané s určitými pokrmy.

Citronová tráva (Ta-Khrai)

Alias citronela pochází z Asie a používá se v gastronomii i v lékařství. Do jídla jako takového se využívá měkká část stonku, tuhá část funguje jako koření. Výhodou je, že ať už je v jakémkoliv stavu, nepřichází o své citronové aroma. Hodí se do polévek, salátů a koření. Její hojné zastoupení v tamních kuchyních je proto samozřejmé!

Cvrček (Chingrit)

Toto je pro některé z nás nepoživatelná specialita. Ale jak se říká: jiný kraj, jiný mrav. V Thajsku se zkrátka konzumuje hned několik druhů cvrčků, ale tím nejlepším je prý cvrček domácí. Údajně má lepší chuť a texturu. Cvrčci se podávají většinou smažení a jako svačinka. V Anglii si balí na cesty octové chipsy, v Thajsku pytlík „hmyzáčků“.

Fazolové klíčky (Thua Ngok)

Všeobecně známou surovinou asijské kuchyně jsou fazolové klíčky. Často se k naklíčení používá druh takzvaných zelených mungo fazolí. Naklíčené jsou tyto fazole výživnější a vyžadují mnohem kratší dobu vaření. Z thajských pokrmů je najdete především v polévkách jako například v Nam ngiao, která je jimi posypaná. Rozhodně ale nechybí ve známém pokrmu Pad Thai!

Galgán (Kha)

Divoce roste kořen Kha v Indii, jinak ho najdete například v Japonsku nebo právě v Thajsku. Používá se při přípravě thajských kari past nebo se přidává do pálivých polévek. Mimo jiné má i léčivé účinky, protože usnadňuje trávení a omezuje srážlivost krve. Vzhledem se galgán (jinak také kalkán nebo galanga) podobá zázvoru, ale chuťově je trochu odlišný. Charakterizuje ho především jemnost a citrusový nádech.

Kari pasta (Khrueang Kaeng)

Existuje několik druhů kari past, záleží na tom, z jakého regionu a kuchyně jsou. Jedny z nejznámějších jsou indická kari pasta a thajská kari pasta! Rozdíl je v tom, že thajská obsahuje čerstvé ingredience jako bylinky a aromatické listy. Vytváří specificky ostrou chuť daných pokrmů a nabízí řadu výhod: zdravý kapsicin z papriček, lepší trávení z galgánu a podobně.

Koriandr (Phak Chi)

Tuto bylinku najdete v asijských jídlech, ale také v mexických; běžně se přidává do avokádové salsy guacamole. Skvělé je, že z ní můžete využít naprosto všechno: semínka, stonky, lístky i kořeny. Semínka se používají do kořenicích směsí a hodí se do omáček nebo k masu. Kořen funguje podobně jako zázvor a přidává se do polévek a past. Lístky a stonky jsou skvělé v polévkách, omáčkách, salátech a podobně.

Maniok jedlý (Man sampalang)

Asijskou specialitou je také maniok, jinak řečeno tapioka nebo cassava. Maniok je bylina, ze které se v thajské kuchyni využívají především kořeny. Obsahují vysoké množství škrobu, ale také bílkovin. Odrůdy hořkého manioku obsahují jedovatý kyanovodík, ale v tak malém množství, že se ho lze relativně lehce zbavit: uvařením, usušením nebo zkvašením. Existuje také sladká varianta tohoto kořene. Jedním z tradičních pokrmů je Chueam, thajský kandovaný dezert.

Pandánový list (Bai Toey)

Tento list najdete v jihovýchodní Asii a jeho využití je různorodé: používá se k aromatizování rýže, dezertů nebo třeba pudinků. Pochází ze stromu Pandanus, který má dlouhé, úzké a tmavě zelené listy. Je sladký a hodně aromatický. Navíc je nedílnou součástí pokrmu Kai ho bai toey, smaženého kuřete, které je zabaleno právě do tohoto listu. Skvěle se dá využít i k nadívání ryb!

Rybí omáčka (Nam Pla)

Tento druh dochucovadla se používá ve Vietnamu, také v Laosu a opět v Thajsku. Vzniká kvašením ryb, konkrétně ančoviček, s mořskou solí a funguje jako přísada do řady asijských jídel. Navíc má tato omáčka chuť umami: takzvanou pátou chuť, která vzniká díky přítomnosti glutamátu.

Banánový květ (Huapli)

Poupě banánovníku má fialovou až karmínovou barvu a vypadá trochu jako zavřený kukuřičný klas. Okvětní plátky v sobě skrývají žlutohnědé tyčinky, které voní po nezralých banánech. Vzhledem k nahořklé chuti je konzumace plátků v syrovém stavu téměř nemožná. Ideální je tedy jejich tepelná úprava, po které hořkost vymizí. Střed květu se také zpracovává, stejně jako u artyčoku. Přidat ho můžete do smažených nudlí nebo rýže.

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů


Přečtěte si také

Recepty