Toulky chorvatskou gastronomií

Toulky chorvatskou gastronomií  Foto:
Toulky chorvatskou gastronomií
Foto: Thinkstock

Chorvatsko patří mezi naše nejoblíbenější letoviska. Je blízko, má krásné moře… a velmi bohatou kuchyni. Taky milujete lignje na žaru, Prošek a janjetinu ispod peke? Je toho ale mnohem víc, co stojí za objevení.

Kuchyně Istrie a Kvarneru

Istrie je nejzápadnější částí Chorvatska. Tento poloostrov je tradičně pokládán za předěl mezi středoevropským kontinentálním a mediteránským prostorem. Spolu s Kvarnerským zálivem je kolébkou chorvatského cestovního ruchu. Hlavním městem oblasti je Rijeka, největší chorvatský přístav.

Chorvatská kuchyně je velmi různorodá. Vnitrozemská vychází z rakousko-uherské, slovanské a zčásti také turecké kuchyně, v přímořské jsou patrné vlivy ilirské, antické a později středozemní kuchyně. Každá oblast má svá specifika, od výchozích surovin přes původní recepty po konečnou úpravu. Chorvaté jídlo milují a věnují jeho přípravě velkou pozornost. Tržnice s domácími surovinami a výrobky jsou prakticky všude. Vzhledem k příznivému klimatu na nich lze koupit sezonní ovoce a zeleninu skutečně po celý rok (v zimě například citrusy, špenát a mangold). Stejně tak je téměř na každém rohu pekárna, kde můžete vždy koupit čerstvý bílý chléb, který se v široké nabídce těší největší oblibě.

Přímořská kuchyně Istrie a Kvarneru je založená na rybách a plodech moře. Svou lahodností jsou vyhlášené krevety z Kvarnerského zálivu. Určitě je ochutnejte v úpravě na víně (na buzaru) nebo úplně jednoduše na grilu.

Krevety na grilu, Foto: Thinkstock

Krevety na grilu. Foto: Thinkstock

Jí se samozřejmě také drůbeží a jehněčí maso a hodně zeleniny. Nejčastěji používanýmí aromatickými bylinami jsou divoce rostoucí šalvěj, rozmarýn a bobkový list a pěstovaná hladkolistá petrželka. Hojně se používá olivový olej. Oleje z této oblasti patří mezi světovou špičku.

Kontinentální kuchyně je typická výrobou vynikajících sýrů (jemný kravský škripavac, slaný ovčí grobnički), pršutu a ombola. Ombolo je solené sušené vepřové karé, podáváné buď jako předkrm (tence nakrájené), nebo hlavní jídlo (rychle osmahnuté na olivovém oleji a přidané do salátu či podušené s kysaným zelím). Vyhlášenou specialitou jsou tradiční těstovinyfuži (podávané například s gulášem), posutice (vyzkoušejte je s divokým chřestem a pršutem) a pljukance (vřetena). Často se připravuje také zvěřina, vynikající je zvěřinový guláš s bramborovými noky.

Těstoviny fuži s gulášem, Foto: Thinkstock

Těstoviny fuži s gulášem. Foto: Thinkstock

Každé dobré jídlo by mělo mít sladkou tečku. Recepty na moučníky vycházejí z bohaté sklizně čerstvého, v zimě sušeného ovoce. Na podzim určitě ochutnejte kaštanové pyré – kaštany z Lovranu patří k těm nejlepším. Typickými pro tuto oblast jsou smažené moučníky – fritule a kroštule.

Smažené sladké fritule, Foto: Thinkstock

Smažené sladké fritule. Foto: Thinkstock

Zvláštní místo zaujímá v istrijské kuchyni lanýž, vysoce ceněná a drahá houba, která roste pouze v plodné istrijské půdě lesů v okolí Motovunu, Buzetu, Buje, Labinu a Raše. K vyhledávání této lahůdky se používají cvičení psi. V Istrii byl nalezen kapitální kousek, který se se svojí váhou 1,310 kg dostal do Guinessovy knihy rekordů jako největší na světě.

Toulky chorvatskou gastronomií 4, Foto: ThinkstockDíky příznivým klimatickým podmínkám a dostatku slunce se zde daří dobrým a kvalitním vínům. Nejvyhlášenějším vínem této oblasti je istrijská Malvazija, jejíž vůně připomíná květy akátu. Barva se pohybuje od slámové po zlatou. Nejlépe se hodí k rybímu menu nebo bílému masu.

K tmavým masům a tmavým rybám je nepopulárnější Teran nebo jeho poddruh Refošk. Pro Teran jsou typické nižší obsah alkoholu, vyšší kyselost a méně taninu. Pije se obvykle mladé – jako letní víno.

Velmi známým a vysoce kvalitním vínem této oblasti je Vrbnička žlahtina z ostrova Krk. Jméno vychází ze staroslovanského slova „žlahten“ – ušlechtilý. Jde o temperamtentní, svěží a lehké víno, které výborně doplní všechny pokrmy mediteránské kuchyně.

Zajímavou specialitou je Valomet, šumivé víno, které vzniká na mořském dně. Po dobu jednoho roku leží v hloubce 30 metrů, daleko od světla, vzduchu a rybářských lodí při stálé teplotě 12 °C. Výsledkem je láhev obalená schránkami korýšů obsahující nápoj vytříbené chuti.

Výlov šumivého vína Valomet, Foto:

Výlov šumivého vína Valomet

Autor: Ester Brožová

 

Videa

reklama

reklama