Reportáž: Hody ze zachráněného jídla

Tisíc porcí jídla ze surovin, které by jinak skončily v kontejneru
Zdroj: Johana Kratochvilová

Moderní je neplýtvat. Jídlem zvlášť. Nejen na to se snažila upozornit iniciativa Zachraň jídlo, která minulé úterý rozdala na Václavském náměstí v centru Prahy tisíc obědů z potravin, které by jinak skončily na skládce. Věděli jste, jak moc a proč se u nás mrhá jídlem?

Představte si opojnou vůni čerstvého koriandru a tisíc misek téměř po okraj naplněných zeleninovým kari. A teď si vybavte asi čtyři odpadní kontejnery. Přesně tam totiž původně většina surovin k uvaření tohoto pokrmu měla skončit.

Zkusme být rozumnými konzumenty. Každou utracenou korunou volíme budoucnost. Zvolme tedy odpovědné obchodníky, nakupujme lokální, sezonní potraviny s jasným původem. Podpořme vznik šetrné formy prodeje potravin na míru, která plýtvání předchází. Naučme se zpracovávat uvadající suroviny a jejich opomíjené části,“ apelovali nenásilnou formou členové iniciativy Zachraň jídlo na kolemjdoucí během happeningu na Václavském náměstí.

První porce vydali uznávaný gastronom Roman Vaněk spolu s organizátorem akce Oběd pro tisíc Adamem Podholem Foto: Johana Kratochvilová

První porce vydali uznávaný gastronom Roman Vaněk spolu s organizátorem akce Oběd pro tisíc Adamem Podholem. Foto: Johana Kratochvilová

Mladí a všímaví ochránci jídla

Je jim do pětadvaceti let, někteří právě dokončili vysokoškolská studia, a dalo by se říci, že toho o životě ještě mnoho nevědí. A přece, plně si například uvědomují hodnotu jídla, kterého v našich končinách máme dostatek a, ruku na srdce, ne vždy si ho „bereme“ tolik, kolik jsme schopni spotřebovat.

O faktu, že v popelnicích u mnohých supermarketů končí například zcela zdravá zelenina, která jen tvarově nevyhovuje prodeji, nebo potraviny s teprve blížícím se datem spotřeby ani nemluvě. Na další z důvodů, proč se takto plýtvá s jídlem, upozornili zástupci řetězců, které se k akci připojily. Za vyřazené plodiny a jídlo, které darují nebo by mohly darovat a nevyhazovat do popelnice, totiž musejí platit daň 15 %. Není divu, že v současné době je tedy pro mnohé supermarkety jednodušší jídlo vyhodit než ho darovat.

- V popelnicích skončí až 1,3 miliardy tun jídla ročně! To odpovídá 1/3 všech vyrobených potravin v hodnotě téměř 20 bilionů korun.
- V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok
- 24 % až 35 % jídla ve školních jídelnách skončí v koši
- Až 8,3 milionu hektarů půdy je zapotřebí k produkci masa a mléčných výrobků, které přijdou ročně vniveč v britských a amerických domácnostech, ochodech a restauracích
- V UK je v supermarketech odmítáno 20 % až 40 % ovoce a zeleniny, jejichž tvar nesplňuje estetické standardy supermarketů 
- Více jak 50 % vyhozeného  jídla pochází právě z domácností
- Plýtvání stojí rodinu s dětmi v přepočtu cca 20 400 Kč ročně, bezdětné 14 400 Kč (Zdroje: OSN, Love Food Hate Waste o britských domácnostech, Feeding the 5000)

I proto skupina mladých Čechů s názvem Zachraň jídlo před časem iniciovala akci, která měla upozornit na zcela zbytečné mrhání potravinami. „Rozhodli jsme se upozornit na problém plýtvání jídlem, protože jde o velký nešvar naší společnosti, o němž se ovšem moc nemluví. Většina z nás působí v neziskových organizacích nebo má vlastní projekty s cílem rozvíjet občanskou společnost,“ představil stručně iniciativu pro iprima.cz organizátor happeningu upozorňujícího na plýtvání Adam Podhola.

Ti, co se na Václaváku zastavili u graficky zábavně pojatých informačních tabulí, se například dozvěděli, že z oschlého chleba lze ještě udělat lahodnou bruschettu s rajčaty, ze zhnědlého banánu a zkysaného mléka zase dokonalý koktejl.

„Jsme rádi, že se o tématu plýtvání jídlem začíná více mluvit. Naše organizace shromažďuje potraviny od supermarketů a farmářů, které by zbytečně musely skončit v koši. My je místo toho přerozdělujeme potřebným. Doufáme, že díky Hostině pro tisíc začne do pražské Potravinové banky přispívat více obchodů. V současné době totiž máme omezené zdroje,“ řekla Věra Doušová z České federace potravinových bank.

Frontou proti plýtvání

Ač byli přítomní jedlíci předem vyzváni, že jídlo bude roznášeno k připraveným stolkům, vytvořila se okamžitě u stanu s improvizovanou kuchyní dlouhá fronta. Všudypřítomné vůni nešlo odolat. Asi po půl hodině už dobrovolníci vyškrabovali z vyhřívaných nádob poslední lžíce. Takto rychle zmizelo prvních zhruba 500 porcí v žaludcích zvědavých turistů, maminek s kočárky i běžných kolemjdoucích, kteří v poledne pravidelně křižují náměstí cestou na oběd a zajímavá akce jim pro tentokrát zpestřila výběr. Nechyběli ani strávníci bez domova, kvůli jejichž přítomnosti v některých jiných částech Prahy pořádání happeningu rovnou zavrhli.

Podpořit akci i ochutnat lahodné kari přišel též uznávaný gastronom Roman Vaněk. Pusťte si náš videorozhovor:

Pomyslný tisící pokrm byl vydán po druhé odpoledne. Jediné, co ze zachráněného jídla zbylo, bylo pár citronů a čerstvý koriandr. Ani ty však nepřišly vniveč. O jejich záchranu se zasloužila jedna starší žena, která při přebírání plodů stihla kolemjdoucím předat jednu radu. Citrony prý používá při mytí hlavy. „Vůbec nevadí, když už mají oschlou kůru, nebo ji nemají vůbec, protože jste ji ostrouhali do těsta,“ doplnila. Citronová šťáva údajně léčí lupy.

K čemu potravinová banka? Přerozděluje ve spolupráci s neziskovými organizacemi jídlo potřebným – azylovým domům, dětským domovům, rodinám v nouzi a dalším. Funguje na bázi dobrovolnictví. V ČR fungují čtyři. Pomoci lze darováním potravin, penězi, ale i auty nebo vlastním časem.

Fotky z akce pořádané na Václaváku: Podívejte se v galerii, jak se v Česku zachraňuje jídlo:

Po tisíci porcích jídla ze surovin darovaných některými supermarkety se jen zaprášilo. Rozdaly se během dvou hodin. Foto:

Autor: Zuzana Schneidewind

Videa

reklama

reklama